Článek
Proč máme přestupný rok? Důvodem je rozdíl mezi kalendářním rokem dlouhým 365 dnů a tropickým rokem, což je skutečná doba oběhu Země kolem Slunce trvající 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy, tedy 365,242189 dne. Země tedy oběhne Slunce za zhruba 365 a čtvrt dne. Jednou za čtyři roky se proto do kalendáře přidává jeden celý den, aby se rozdíl vyrovnal.
Jak ale vidíte, ve skutečnosti se nejedná o celé čtvrtiny. Aby časem nedocházelo k rozkolům v kalendáři, některé roky, které by měly být přestupné, přestupné nejsou.
Gregoriánský kalendář má přestupný každý čtvrtý rok, ale roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupnými roky jsou proto například roky 1600, 2000, 2400 apod., ale roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. přestupné nejsou.
Datum
V přestupném roce máme místo obvyklých 365 dní o den navíc. Prodlužuje se nejkratší měsíc v roce, tedy únor, který má běžně 28 dní. V přestupném roce máme tedy i 29. únor. Přestupný rok vyšel právě na letošek.
Historie
Proč se přestupný rok prodlužuje zrovna 29. únorem? Toto pravidlo zavedl Julius Caesar v době, kdy nový rok začínal v březnu. Caesar zrušil přestupný měsíc, který byl zaveden v 7. století př. n. l. Únor byl posledním měsícem v roce, jednou za čtyři roky mu byl tedy přidán jeden den navíc – nejdříve měli dvakrát 24. února, později byl přidán 29. únor.
Nepřesnost tohoto kalendáře způsobila narůstající odchylku, která v 16. století činila už deset dní. Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 reformoval kalendář vynecháním deseti dní, čímž vzniknul gregoriánský kalendář, který používáme dodnes.
Následující přestupné roky
Kdy nás čeká přestupný rok v následujících letech?
- 2028 – úterý 29. února
- 2032 – neděle 29. února
- 2036 – pátek 29. února
- 2040 – středa 29. února
Kdy se mění čas
