Hlavní obsah

Pralidé chodili po dvou už před 4,5 milióny let

Právo, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kosterní pozůstatky devítičlenné skupiny hominidů druhu Ardipithecus ramidus, jež našli v Etiopii američtí archeologové, představují unikátní doklad: potvrzují dosavadní domněnky o předcích moderního člověka.

Foto: Alena Kiedroňová

Nová hasičská zbrojnice byla postavena v blízkosti benzínových čerpadel u státní silnice přetínající Vrbno pod Pradědem.

Článek

"Je to velmi důležitý nález," napsal v časopise Nature Sileshi Semaw z Institutu pravěku při univerzitě v americkém Bloomingtonu. "Dokazuje, že hominidé chodili převážně ve vztyčené poloze," dodal s poukazem na tvar kostí v chodidlech pozůstatků. Právě nález podpůrného aparátu zadních, přesněji dolních končetin dělá z objevu tří desítek úlomků i celých kostí vědeckou senzaci. Podle analýzy okolní sopečné horniny vědci určili jejich stáří na 4,3 až 4,5 miliónu let.

"Lidské" zuby

Uvedený druh hominidů, dosud známý jen z několika fragmentárních nálezů před desítkou let, podle lebečních a čelistních torz z As Duma v severní Etiopii, se již odlišil od šimpanzů i tvarem zubů: jejich horní špičáky jsou sice mohutnější než u současných lidí, ale mají stejný "diamantový" tvar, zatímco špičáky lidoopů jsou trojúhelníkové, přizpůsobené k trhání.

Hominid však byl podle prvních pokusů o rekonstrukci podobnější šimpanzům než člověku. Další fosilie objevené na stejném nalezišti patřily opicím, hrabavým krysám a antilopám podobným býložravcům a lze předpokládat, že přinejmenším ti drobnější živočichové představovali pro ardipitéka lovnou zvěř. Autoři poznamenávají, že není zřejmé, jakému prostředí A. ramidus dával přednost.

Oblast nálezu měla před čtyřmi a půl miliónu let charakter močálů a prameniště vod, ale mohla být vystavována i pravidelným obdobím sucha.

Dosud je za nejstaršího prokázaného předka našeho druhu Homo sapiens pokládána Lucy, 3,18 miliónu let stará ženská kostra druhu Australopithecus afarensis, objevená rovněž v Etiopii v roce 1974.

"Teď už je jasné, že známe časný vývojový stupeň, z něhož pocházejí australopitékové," zhodnotil nález Tim White z kalifornské univerzity v Berkeley. "Bylo by skvělé najít další takové jedince v Keni nebo v Čadu," dodal. To by tvrzení, že ardipitékus - spolu s dalšími vymřelými druhy hominidů, např. 5,7 miliónu let starým A. kadabba - byl naším přímým předchůdcem, potvrdilo definitivně.

Hledání nejstaršího předka dnešních lidí, který se jednou provždy oddělil od linie lidoopů a stal se praotcem lidí, však nekončí. Podle analýz DNA k tomu mělo dojít už před šesti milióny lety.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám