Hlavní obsah

Ponurá výslechová místnost a hodina času: Komunismus na vlastní kůži

Novinky, Václav Toman
Praha

Únikové hry si v dnešní době získávají stále větší popularitu. Jejich hlavní devízou je napětí a nutnost rychle přemýšlet. V principu jsou všechny hry stejné – jde o to, dostat se ven v určeném čase. Odlišují se tak hlavně pojetím a atmosférou. My jsme navštívili únikovou místnost, jejíž autoři se odvažují tvrdit, že jsou v tomto ohledu nejlepší v Praze.

Komunismus na vlastní kůžiVideo: Novinky

 
Článek

V únikové hře Železná opona se z hráčů stávají vězni a třídní nepřátelé lidu, kteří jsou zatčeni Státní bezpečností, a čeká je výslech. Mají přesně 60 minut na to, aby se dostali z výslechové místnosti pryč a poté utekli z Československa.

To, že se nacházejí v alternativní budoucnosti, kde k žádné sametové revoluci nedošlo, naznačuje i interiér hry. Posedí si totiž v křesílkách, která kdysi zdobila pochmurné chodby státních úřadů socialistického státu, nebo si při čekání na výslech můžou procvičit své mozkové závity deskovou hrou Logik.

Autoři „roomu“, jak sami nazývají svůj projekt, se inspirovali tím, co mají rádi – počítačovými a karetními hrami.

„Všichni jsme hráči počítačových her, které máme strašně rádi a dost jsme se inspirovali jejich mechanismy. Například chceme, aby hráč věděl, co vlastně musí udělat,“ říká o hře jeden z jejích autorů Jan Vrobel.

Jde o týmovou spolupráci

Před vstupem do hry obeznámí návštěvníky příslušník Státní bezpečnosti, který zde hraje toho hodného poldu, s jednoduchými pravidly hry a s radostí za nimi zamkne dveře. Čas nemilosrdně běží a je jen na hráčích, o kolik zkrátí současný rekord oponových Stachanovců, který činí 39 minut.

Hra není nijak fyzicky náročná, takže se ani intelektuálové a odborníci na marxismus a leninismus nemusejí bát, že by byli brzdou ve splnění plánu. Důležitá je především týmová spolupráce, protože bez partnera se neobejdete – hra se dá hrát minimálně ve dvou.

Poté co se za hráči zavřou dveře, je čeká šok, neboť v místnosti není v prvních chvílích kromě stolu a lampy nic. Autoři hry se totiž snažili odstranit veškerý herní balast a nechali prostor pouze pro logické myšlení.

„Ta místnost je poměrně prázdná a minimalistická, není tam žádný ‚spam‘, nejsou tam předměty, které by vás rušily, mátly nebo odváděly od pozornosti. Naše hra je přísně logická,“ dodává Jan Vrobel.

Samozřejmě zde nelze prozradit žádné herní postupy, protože by to mohlo potenciálním zájemcům zkazit zážitek z hry. Není ale žádným tajemstvím, že pokud se hráči nestihnou dostat z místnosti v 60minutovém limitu, nečeká je nic hezkého.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám