Článek
Opportunity v oblasti středové planiny (Meridiani Planum) zkoumal zbytky tepelného štítu, pod jehož ochranou tam před rokem přistál. Narazil přitom na kus horniny, evidentně odlišné od všeho, co obě sondy zatím na Marsu našly. Povrchově perforovaný objekt připomínající větší tenisový míček vypadá, jako by byl přetaven při průletu atmosférou, a první analýzy snímků z infrakamery naznačují, že obsahuje kovy.
Vědci jej nazvali "Skála tepelného štítu" (Heat Shield Rock) a automatu zaslali nově vypracovaný program, podle něhož bude o víkendu objekt detailně prozkoumávat všemi dostupnými přístroji.
Senzaci slibuje nejen to, že by to mohl být vůbec první meteorit objevený mimo Zemi, ale zejména skutečnost, že se nenachází v impaktním kráteru. To znamená, že jeho dopadovou rychlost muselo něco zmírnit - zřejmě poměrně hustá atmosféra, kterou však rudá planeta už dávno ztratila. Povrch tělesa prakticky není erodovaný, takže procesy zvětrávání na Marsu musí probíhat podstatně pomaleji než na Zemi.
Evropa chystá superlaboratoř
Překvapivé výsledky mise amerických dvojčat vedou vědce k urychlení vývoje speciálních vesmírných minilaboratoří pro autonomní výzkum planet. V rámci evropského projektu ExoMars vzniká v laboratořích kalifornské univerzity v Berkleley Marsovský analyzátor organických materiálů (MOA).
"V roce 2009 vyšleme na Mars sondu s prvním superstopařem organiky," vysvětlil Jorge Vado z evropské kosmické agentury ESA. "Půjde o multiinstrument, schopný plnit komplexní vědecký výzkum."
MOA má velikost příručního kufříku, ale obsahuje celou sadu analyzátorů s citlivostí tisíckrát vyšší, než jaké se nyní používají. Jeho úkolem bude hledat na planetě stopy po organických částicích. Při testu v poušti Atacama v Chile, nejsušším místě na planetě, rozlišil 10 molekul organických kyselin v miliardě jiných molekul a v Panoche v Kalifornii dokonce v biliónu cizích částic našel 70 organických.
