Článek
Vyučený truhlář Jaroslav Modrianský se do soutěže přihlásil především proto, aby se zviditelnil a vyzkoušel si, co vše zvládne a ustojí. V minulém díle vyšlo najevo, že nemá ideální vztahy se svou exmanželkou a dětmi, ani se svými sourozenci. V tomto díle byl poměrně jasně uveden důvod, sám Jaroslav se považuje za zločince a ví, že se ho jeho sourozenci bojí.
:. Jaroslav Modrianský v soutěži Nic než pravdafoto: TV Prima
Jaroslav tvrdí, že v určitém věku se v něm něco zlomilo a on si uvědomil, jaký život žil a prý se změnil. Nyní už doopravdy vystupuje vyrovnaným a slušným dojmem, ale pravdou zůstává, že ani nyní v sobě nenašel sílu a slušnost na to, aby se pozůstalým své oběti omluvil.
Označil se za zločince a zároveň dobrého člověka
Vzhledem k tomu, jak je Jaroslav se svou minulostí vyrovnaný, bylo překvapení, jak zbytečným způsobem vypadl. Na otázku, jestli sám sebe považuje za zločince, pokorně uznal, že ano a detektor lži s jeho tvrzením souhlasil. O chvíli později však na otázku, jestli si myslí, že je dobrý člověk, odpověděl taktéž kladně. V tom už se s ním polygraf neshodl a on tak odešel bez koruny.
Vysvětlení, proč tak odpověděl, bylo však poměrně rozumné. Vyhodnocení detektoru lži se nijak nedivil, ale uvedl, že otázku bral v přítomném čase, kdy už podle sebe dobrým člověkem je. Jak ale sám několikrát v horkém křesle prohlásil: "Minulost nelze odestát."
Šťastná navenek, realita je však jiná
Další soutěžící tohoto dílu pak byla Markéta Divišová (41) a ani její životní příběh nedával mnoho důvodů k úsměvu. Divišová na první pohled působí jako dobrácký smíšek. Ten druhý však ukáže, že v sobě skrývá nejedno bolestivé tajemství. Do soutěže ji přivedla především touha po poznání sama sebe.
:. Markéta Divišová v soutěži Nic než pravdafoto: TV Prima
Markéta je vnitřně velmi rozpolcená. Je vidět, že bere jako své velké selhání to, že dosud nebyla schopná přivést na svět potomka, to že už jedenáctkrát přišla o dítě, ji hluboce trápí. Chmurné nálady jí však vyvolávají i vzpomínky na dětství. Rodiče po ní příliš netoužili, a tak ji hodně vychovávaly babičky.
Otce nemá ráda
Patronkou jí byla ve studie mimo jiné matka, která se schovávala za slunečními brýlemi. Údajně ze zdravotních důvodů. I za tmavými skly však byly vidět úzkostlivé pohyby očí při jednotlivých odpovědích. Ideální vztah matka s dcerou dodnes evidentně nemají. O svém otci pak nechce Markéta skoro ani slyšet, i detektor lži jí dal za pravdu, že ho nemá ráda.
V pubertě se Markéta ocitla v diagnostickém ústavu a svým rodičům to zjevně do dnešní doby neodpustila. Otázka, zda má dobrý vztah se svou sestrou, se jí nakonec stala osudnou.
Tvrdila, že ano, avšak polygraf s jejím výrokem nesouhlasil. Sama Markéta po skončení soutěže uznala, že ví, proč se tak stalo. Kdyby prý měla odpovídat znovu, slovo "ano" by již nevyřkla.