Článek
Tyto snímky ukazují útvary, které vypadají jako zbytky po silných sněhových vrstvách,jež kdysi pokrývaly svahy kráterů, útesů a dalších oblastí. Nacházejí se v blízkosti kanálů, což by mohlo znamenat, že alespoň ty mladší mohl vytvořit tající sníh.
Pokud se tato teorie potvrdí, mohla by jednak vyřešit dávnou záhadu, jak vlastně marsovské kanály vznikly, a zároveň poskytnout nejlepší místo pro pátrání po důkazech existujícího či vyhynulého mikrobiologického života na Marsu, až k planetě v roce 2004 dorazí další dvě sondy NASA.
Mladé kanály
Útvary vypadající jako kanály, strouhy, řečiště a v některých případech i delty zaznamenala v roce 2000 také sonda Mars Global Surveyor. Tyto útvary vědcům poněkud zamotaly hlavu, protože vypadaly relativně mladé. Na Marsu je přitom příliš chladno už příliš dlouhou dobu, aby se na povrchu uchovalo dostatečné množství vody v kapalném stavu nutné k jejich vyhloubení. Vědci přišli s několika teoriemi, jak mohly tyto útvary vzniknout včetně možnosti, že je vytvořila voda vyvěrající z podzemí, ale žádná z teorií nebyla přijata bez výhrad.
Christensen ze snímků usuzuje, že Mars pravidelně prochází klimatickými cykly dlouhými 100 000 let. Na začátku tohoto cyklu padá sníh a vytváří sněhové vrstvy. Jak se sníh sluncem ohřívá, začíná odspoda tát, tvoří stékající vodu, jejíž proudění formuje během asi 5 000 let dlouhého období kanály na povrchu.
Život pod sněhem?
Sněhová krusta nad vodou v kapalném stavu chrání roztálou vodu před okamžitým vyprcháním. "Sníh vytváří dokonalé prostředí pro život a sám o sobě funguje jako miniaturní skleník," dodává Christensen. Voda je považována za klíčovou podmínku existence života. Ovšem až dosud se za jediné místo, kde je na Marsu voda, pokládaly nedostupné marsovské čepičky, kde je podle posledních vědeckých studií silná vrstva zmrzlé vody pod tenkou krustou ze ´suchého ledu´, tedy zmrzlého oxidu uhličitého.