Článek
Vyplývá to ze zprávy 250 vědců, shrnující čtyřletý výzkum, vedený na žádost osmi států regionu: USA, Ruska, Kanady, Dánska, Norska, Švédska, Finska a Islandu.
V uplynulém půlstoletí stoupla průměrná teplota na Aljašce a na Sibiři o dva až tři stupně Celsia. V příštích 100 letech má přitom teplota nad arktickou pevninou dále vzrůst až o sedm stupňů Celsia, varuje zpráva, která vychází ze satelitního měření teplot vzduchu i ze zkoumání vzorků odebraných při vrtech do ledu.
Dramatické změny klimatu v oblasti těžce postihnou lední medvědy, tuleně, soby a některé ohrožené stěhovavé ptáky. Do arktické tundry se v brzké budoucnosti rozšíří lesy a arktická tundra zase nahradí ledovou pustinu, protože vyšší teploty umožní vyšší, hustší vegetaci.
V posledních letech se nicméně tání v Arktidě mírně zpomalilo a tento trend může pokračovat. Přesto je však podle profesora z Cambridžské univerzity Petera Wadhamse jasné, že k prakticky úplnému tání arktických ledů v letních měsících dojde podle různých modelových křivek "v období mezi roky 2060 a 2100".
Podle ruského polárníka a specialisty na Arktidu Viktora Bojarského "hovořit o globálním oteplování v tomto případě není příliš korektní - v Arktidě sice jsou místa, kde opravdu průměrná teplota roste, jsou ale i oblasti, kde klesá."
"Vědce nejvíce znepokojuje snížení průměrné tloušťky ledu, které ukázaly průzkumy vedené z ponorek. To je ale způsobeno otáčením teplých proudů z Atlantiku: proto je proces namrzání ledu, který probíhá zespodu, v současnosti pomalejší. To je ale cyklický jev," řekl Bojarskij.
Tání ledovců hrozí zkázou pro milióny lidí
Pro milióny lidí může skončit katastrofou také tání ledovců. V důsledku globálního oteplování se zvětšují ledovcová jezera, která se mohou protrhnout. Na druhé straně mohou ledovce postupně zmizet a snížená hladina řek by ohrozila obyvatelstvo životně závislé na těchto tocích.
Například v oblasti nepálského Himálaje jsou asi tři tisíce ledovců a na 2300 z nich se nacházejí ledovcová jezera. Experti v BBC varovali, že vývoj se průběžně nesleduje, a nebyla ani přijata žádná opatření, jež by vedla k vytvoření systému včasného varování pro obyvatele mnoha vesnic v údolích. Podrobnější studie pocházejí z 90. let.
Na poplach bijí také vědci v řadě středoasijských republik, mimo jiné v Kazachstánu. Průzkumy britské Královské geografické společnosti ukazují, že na konci 20. století ztrácely ledovce v této oblasti téměř dva kubické kilometry ledu ročně. Nejméně 90 procent vody se přitom v Kazachstánu v současnosti využívá k zavlažování, jehož úspěšnost ovšem dosahuje pouhých 40 až 60 procent.
Každý rok navíc přibývá asi 9 tisíc hektarů obdělávané půdy. Podle expertů může nedostatek vody kvůli ústupu ledovce v budoucnu vážně postihnout také kazašské město Almaty.