„Jejich pohlaví se zatím nepodařilo ošetřovatelům určit, jelikož jejich rodiče nikoho do blízkosti potomků zatím nepustí,“ konstatovala mluvčí zahrady.

Olomoucká zoo chovala zubry evropské již v letech 1973 až 1986. Jejich chov tu pak obnovili před sedmi lety s příchodem samce ze Švédska a dvou samic z Bratislavy. „V jejich průběhu se již podařilo úspěšně odchovat sedm mláďat,“ poznamenala Gronská.

Největší savec Evropy je přísně chráněným zvířetem a jeho početní stavy se díky mnohaletému úsilí chovatelů v několika zemích postupně zvyšují. Samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o polovinu méně. V zajetí se může zubr dožít v průměru až 26 let. Denní příjem potravy se pohybuje mezi 30 až 60 kilogramy.

Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. „Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. V přírodě byl počátkem 20. století vyhuben. V té době se naštěstí nacházelo několik zvířat u soukromých chovatelů,“ podotkla Gronská.

Největší stáda jsou v Polsku

V roce 1925, kdy bylo zahájeno jednání o záchraně zubrů, jich zůstávalo naživu posledních zhruba 60. V roce 2016 již celkový počet zubrů dosahoval 6573 jedinců, z toho 4472 jich žilo ve volné přírodě.

„Největší stáda současnosti žijí v Polsku v části Bělověžského pralesa. V současné době dochází k repatriaci tohoto druhu i v dalších zemích Evropy a Asie. Ve vojenském prostoru v Milovicích byla také vypuštěna skupina zubrů, která se tu i rozmnožuje,“ doplnila Gronská.