„Rostlinu pěstujeme každý rok ze semene novou. U nás totiž nepřežije zimu, protože je zde nízká úroveň slunečního svitu. Běžně kvete od června, července, až do podzimu. Květ vykvete většinou přes noc a s rozbřeskem se uzavírá. Raritou je, že naše viktorka vykvetla teď v listopadu, tedy v období, kdy tyto rostliny bývají tak slaboučké, že odumírají,“ řekl Právu provozní náměstek VFO Zdeněk Šup.

Rostlina se „pyšní“ listy nad hladinou o průměru až 150 centimetrů a bílými květy, které vykvétají za šera a s prvními slunečními paprsky se zavírají. Květ té „olomoucké“ vykvetl ve čtvrtek, měl bílou barvu a vůbec se neuzavřel.

„Nyní je v růžových tónech a v průběhu dne se zavře a pravděpodobně bude odkvétat,“ podotkl náměstek.

Ve volné přírodě viktorie rostou v bažinatých úsecích slepých ramen řek v povodí Amazonky a je jich v rámci rodu několik druhů. Zajímavé jsou právě květem a kvetením. Pojí se k nim také řada historek až legend. Podle jedné list unese dítě, a to skutečně unese. Dokonce se říká, že zachránila člověka před útokem kajmanů,“ podotkl Šup.