Namlouvací rituál keporkaků je jedna velká honička. Samci při něm mezi sebou horlivě bojují o jedinou samičku, která nakonec vítězi nabídne okamžiky plné vášně.

Zachytit tyto závody na kameru je pro filmaře velice obtížné. Nikdy totiž nevíte, kde takový závod vypukne. Velryby se navíc mohou pohybovat rychlostí 10 až 12 námořních uzlů za hodinu (zhruba 18 až 20 kilometrů za hodinu), takže je pro filmaře těžké je sledovat.

Scott Protell považuje to, že se mu povedlo jeden z takových závodů zachytit, za unikátní. „Je to jedna z nejúžasnějších ukázek síly, kterou příroda může nabídnout,“ uvedl pro agenturu Caters TV.

Filmaři zachytili hejno asi 15 plně dospělých samců, z nichž každý mohl vážit zhruba okolo 40 tun.

Soupeřící keporkaci u sousotroví Tonga

Soupeřící keporkaci u souostroví Tonga

FOTO: Profimedia.cz

„Závody obvykle mohou trvat hodiny nebo i desítky hodin. My tenhle závod sledovali přes čtyři hodiny,“ řekl Protell. Vítězství jednoho samce se ale filmaři nedočkali, závod pokračoval dál.

Samců je víc než samic

Důvod, proč je o jedinou samici vždy takový překotný zájem, souvisí s tím, že samců je u těchto živočichů podstatně více než samic, ale i s migrací.

Léto tráví keporkakové v polárních vodách, které jsou bohaté na potravu. V zimních měsících se přesunují do tropických vod. Ty tak hojnou potravou neoplývají, zato jsou však teplé vody vhodnější pro rození a výchovu mláďat. Díky migračnímu cyklu zde rovněž dochází k plození mláďat.

Porodem a výchovou potomka spálí samice podstatně více energie, zůstávají proto podstatně dále v polárních lovištích, kde je hojnost potravy. Samičky jsou navíc březí 11 měsíců a následně se starají o potomka, takže se nepáří každou sezónu.

Na záběrech pocházejících z jiného závodu je vidět samec blížící se k samičce. Vypouštění bublin patří k projevům agresivity a dominance.

Na záběrech pocházejících z jiného závodu je vidět samec blížící se k samičce. Vypouštění bublin patří k projevům agresivity a dominance.

FOTO: Profimedia.cz

Samci nejvíce energie spotřebují honem samiček, proto se déle zdržují v teplých vodách a pářit se chtějí každý rok. Výsledkem je pak to, že si samička může vybírat z poměrně velkého množství nápadníků.

Ukázat sílu musí oba

Pro samce je reprodukční strategie jasná. Aby byl úspěšný, musí své geny předat co nejvíce samicím. Pokud už ale musí věnovat tolik energie do souboje s ostatními samci, snaží se vybrat si tu nejzdravější a nejsilnější partnerku. Proto samice demonstrují svou sílu tím, že před samci prchají.

Tyto závody jsou jedny z mála chvil, kdy se jinak mírumilovní titáni pouští do zuřivých soubojů, při kterých nezřídka teče krev. Na naší planetě málokdy uvidíte epičtější výjev, než když se vodou odhodlaně řítí tvorové o velikosti autobusu.