Článek
Ze zjištěných údajů je zřejmé, že zatímco ve finančnictví jsou v první čtvrtině nejlépe odměňovaných tuzemských pracovníků v mírné většině zastoupeny ženy (57 % žen a 43 % mužů), v případě sektoru informatiky jsou v nejlépe honorované skupině pouze dvě ženy, přičemž první z nich zaujímá až osmdesáté třetí místo pomyslného žebříčku.
Na vrcholu kariéry činí průměrný rozdíl mezi mzdou muže a ženy na stejné profesní pozici více než 21 % v neprospěch žen
Průzkum rovněž ukázal, že průměrná hrubá mzda na všech finančních pozicích se u žen aktuálně pohybuje na úrovni 30 300 korun, u mužů pak 37 400 korun, v případě IT sektoru to je to 28 900 korun u žen a 42 800 korun u mužů. Nižší průměrné platy ve finančním sektoru odrážejí fakt, že zhruba 50 % registrovaného vzorku v tomto sektoru tvoří nižší pozice administrativního charakteru.
Finančníci respektují kariérní řád
Pohled na průzkum mzdového ohodnocení, zohledňujícího vedle pohlaví i věk zaměstnanců, naznačuje, že zatímco v sektoru financí dosahují nejvyšších mezd pracovníci zhruba mezi 39 a 49 lety, na vrcholných IT pozicích je věkové zastoupení mnohem diferencovanější a pohybuje se mezi 24 a 59 lety. Je zřejmé, že odměňování v oblasti financí a v oblasti IT se řídí odlišnými pravidly.
„V bankovnictví a ve finančním sektoru obecně přetrvává tendence k dodržování kariérních řádů a nepsaných pravidel nástupnictví, kdy se pracovníci dostávají na vrchol kariéry postupně a ve zralém věku díky svým zkušenostem. Vývoj v IT sektoru je proti tomu mnohem překotnější, je zde nebývalá konkurence a zaměstnavatelé preferují především okamžitý přínos a flexibilitu,“ konstatuje Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.
Nejvyšší rozdíly v rámci EU
Ženy jsou sice na počátku své profesní kariéry na podobné mzdové úrovni jako muži, ale postupem času se rozdíly zvětšují a zhruba mezi 40. a 55. rokem věku, tedy v čase předpokládaného vrcholu kariéry, u nás činí průměrný rozdíl mezi mzdou muže a ženy na stejné profesní pozici více než 21 % v neprospěch žen.
Českou republiku to podle údajů Eurostatu řadí mezi pětici členských zemí EU, kde jsou nejvyšší rozdíly ve výši mezd mezi muži a ženami. Jednou z příčin tohoto stavu mohou být rodičovské povinnosti žen, během nichž mnohé z nich svoji kariéru přeruší. Z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vyplývá, že rodičovskou dovolenou u nás nyní čerpá pouze necelých šest tisíc mužů, což je přibližně padesátkrát méně, než kolik činí podíl žen.
Podpora rovných příležitostí
Pozitivním zjištěním je, že už i tuzemské firmy začínají stále více zohledňovat rovné příležitosti mužů a žen v zaměstnání. Díky množství nadnárodních společností působících v České republice a jejich firemním pravidlům, kultuře a zvyklostem, které jsou k rovným příležitostem mužů a žen vstřícnější, než je u nás dosud obvyklé, mají i zdejší zaměstnavatelé možnost seznámit se s pozitivními dopady tohoto přístupu na fungování firem.
Mezi nejčastější způsoby podpory rovných příležitostí obou pohlaví v zaměstnání patří vytváření pracovních podmínek vstřícných k rodině včetně nastavení pracovní doby, umožňující ženám sladit jejich rodinné povinnosti s požadovaným pracovním nasazením. Zřejmá je i větší snaha o různorodost pracovních týmů, naproti tomu speciální programy pro zlepšení postavení žen v řízení firem se u nás zatím nezavádějí.
Diverzita týmů se zatím v Česku „nenosí”
Různorodost pracovních týmů, ať už podle pohlaví, věku, národnosti či dokonce handicapu, je v současné době velkým tématem především nadnárodních společností. Mnohé z nich se rozhodly udělat z možného problému přednost, aby následně zjistily, že diverzifikací svých zaměstnaneckých skupin získaly velký potenciál. Mezi českými zaměstnavateli zatím z hlediska podpory diverzity zaměstnávání mužů a žen podle oborů a profesí převládá spíše opatrnost.