Článek
V okolních státech mají firmy daňová zvýhodnění na zaměstnávání středoškoláků a tyto pracovní síly vyhledávají. V některých zemích mají navíc určité obory přímou podporu státu. Uvedl to Václav Marek, organizátor už čtvrtého ročníku celostátní soutěže učňovské mládeže Machři roku.
Jarmark řemesel se konal v Plzni
O titul nejlepšího republikového učně v oborech truhlář, instalatér, malíř-natěrač a obkladač bojovalo na plzeňském náměstí přes 70 týmů. Na jarmark řemesel přijelo na 30 škol z celé České republiky. Prezentovaly obory, které učí, dovednosti svěřenců, učební metody i pomůcky. Podívat se přišlo asi 5000 lidí, převážně ze základních škol, ale také rodičů s dětmi, kteří zkoumali, jaký obor by děti bavil.
Zkušenosti z provozu jsou k nezaplacení
"Legislativa by měla směřovat k tomu, aby učni a studenti měli, podobně jako například v Německu, co nejvíce zkušeností přímo z výroby a podniky by si tak mohly své budoucí zaměstnance proškolovat na podmínky svého provozu a seznamovat je se všemi novinkami v řemeslech," uvedl Marek a dodal: „Aby neměli jen praxi v dílnách ve škole, ale v dlouhodobě nasmlouvaných podnicích, kde je naučí něco víc a na moderních technologiích“.
Pro podniky jsou učni zátěží
Podniky po daňových zvýhodněních nebo jiných podporách hodně volají. Pro ně jsou učni finanční i provozní zátěží, protože se jim musí věnovat a potřebují pro ně mít vyhrazené pracoviště. V Německu například chodí učni i středoškoláci výrazně častěji do praxe. "Učí se řemeslo, ne nějaký teoretický manažerský kurz. Teorie je potřeba, ale důležitější je, aby je řemeslo bavilo a byli šikovní," zdůraznil Marek.
Zájem dětí o stánky podle něj potvrdil, že popularita řemesel v ČR v poslední době mírně stoupá. Hodně je podporuje řada krajů. "Osvěta roste, ale je to běh na dlouhou trať. Je důležité seznámit s oborem i rodiče. Stále totiž panuje předsudek, že jít do učení je životní prohra, ale takhle to není a nebylo," řekl Marek.
Na negativním trendu se podepsala i demografie
Kromě propadu počtu učňů od roku 1993 do 2008 na zhruba třetinu se v řemeslech projevuje negativní demografický vývoj a také složité řízení odborných škol různými ministerstvy a kraji.
Na plzeňském jarmarku řemesel ukázali své umění například rytci, hrnčíři, výrobci šperků, cukráři, barmani, květináři, kadeřníci i výrobci sýrů. Mezi malíři-natěrači zvítězilo učiliště z Hlučína, truhláři byli nejlepší z Chotěboře, nejlepší obkládači byli z Horní Břízy a mezi instalatéry vyhrálo vyškovské učiliště. Vítězná družstva získala odměnu přes 200.000 Kč.