Tragických pracovních úrazů přibylo

V informačním systému o pracovních úrazech je podle Pavla Kramáře ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) za rok 2015 evidováno celkem 123 smrtelných pracovních úrazů. V roce 2014 přitom zahynulo 105 lidí, v roce 2013 108 pracovníků a o rok dříve zemřelo v důsledku pracovního úrazu 113 zaměstnanců.

Pracovníci umírali v loňském roce nejčastěji ve veřejných prostorách včetně silnic, kde nalezlo smrt 47 lidí, dále v průmyslových prostorách typu dílny, skladu či výroby, kde zemřelo 35 lidí, a na staveništích, kde zahynulo 23 lidí. Nejčastějšími příčinami smrtelných pracovních úrazů byly dopravní nehody (21 případů) a pády z výšky (19 případů).

V případě, že zraněný zaměstnanec nebyl při práci řádně zajištěn, je třeba prověřit, zda zaměstnavatel neporušil své povinnosti ani předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pak by totiž za pracovní úraz nesl zodpovědnost on.

Zaměstnanec v takovém případě může uplatňovat vůči zaměstnavateli veškeré nároky podle právních předpisů, tedy náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné a ztížení společenského uplatnění, náklady spojené s léčením a věcnou škodou. Zaměstnavatel je povinen tyto nároky zaměstnanci uhradit.

„Zároveň pokud zaměstnavatel nezajistil řádně bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo patřičné ochranné pomůcky, neposkytne mu s největší pravděpodobností pojišťovna, u které musí být ze zákona pojištěn pro případy pracovního úrazu, pojistné plnění. Veškeré nároky zaměstnance tak bude zaměstnavatel hradit ze svého,“ vysvětluje Petr Glogar z pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.

Zaměstnance ale často ohrožuje vlastní lehkomyslnost a práce bez zajištění. V Česku je poměrně častým jevem, že si pracovníci ochranné či jisticí pomůcky nevezmou, ačkoli je mají k dispozici. „Pokud se prokáže, že zaměstnanec – například pokrývač pracující ve výšce – ochranné pomůcky prokazatelně ‚vyfasoval‘ a byl poučen o jejich používání, ale v konkrétním případě si je nevzal, může se zaměstnavatel odpovědnosti zprostit,“ zdůrazňuje Petr Glogar.

Zaměstnanec má přitom rovněž právo nebezpečnou práci odmítnout, pokud se důvodně domnívá, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných osob. Takové odmítnutí se podle zákoníku práce nepovažuje za nesplnění povinností. „Vždy však záleží na konkrétních okolnostech. I proto se doporučuje, aby byl konkrétní problém konzultován ještě s osobou odborně způsobilou v oblasti BOZP, kterou musí mít zaměstnavatel v tomto oboru angažovanou,“ upřesňuje Glogar.

Bohužel ani pečlivé používání bezpečnostních prostředků a pomůcek nemusí vždy pracovníka stoprocentně ochránit. Podle sdělení odborníků ze společnosti Carl Stahl, která dodává jisticí systémy pro práci ve výškách firmám po celé Evropě, jsou na našem trhu k dispozici i certifikované systémy, jejichž popruhy mohou při pádu zaškrtit tepny a zastavit krevní oběh, nebo dokonce amputovat části lidského těla. Podle bezpečnostních norem přitom musí jisticí systém člověka sám zajistit na 20 minut, během kterých by měla dorazit pomoc.

„Systém musí být plně ergonomický, aby nehrozila žádná zdravotní či bezpečnostní rizika. A nutností je také pečlivé proškolení zaměstnanců v záchraně spolupracovníka,“ upozorňuje Dominik Kubik, ředitel firmy Carl Stah.