Studenty láká práce v rodinných firmách

Na druhém konci pomyslného žebříčku je 17 procent studentů, které práce v těchto společnostech neláká. Za negativa považují méně příležitostí ke kariérnímu růstu a k dobrému platovému ohodnocení v důsledku obav, že členové rodiny nebudou chtít pustit do vedení firmy nikoho zvenčí.

Uvedená zjištění vyplývají z výsledků aktuálního průzkumu společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, provedeného mezi posluchači Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.

„Rodinné firmy často budují jejich majitelé s dlouhodobou vizí. Cílem proto nebývají rychlé zisky, ale spíše vybudování podniku na pevných a trvalých základech. Zájem studentů o práci ve firmách, kde se většina zisků investuje zpět do podnikání, pak souvisí se stabilitou, transparentností a užšími vazbami, které nabízejí,“ říká Milan Bláha, partner odpovědný za rodinné firmy v KPMG Česká republika.

Každého šestého osloveného studenta láká práce v české rodinné firmě. Více než polovina (56 procent) budoucích ekonomů pak považuje pozici rodinných podniků za stabilní a neočekává, že by se jejich postavení v následující dekádě změnilo. A více než pětina (21 procent) studentů věří, že jejich význam v příštích deseti letech poroste.

Za největší výhody respondenti považují zejména orientaci na dlouhodobé výsledky a udržitelnost firmy (36 procent), případně model řízení s kompetencemi soustředěnými do rukou majitele (32 procent).

Ani ne pětina dotázaných si pak myslí, že v rodinné firmě panuje přátelštější atmosféra a otevřenost mezi zaměstnanci při řešení interních problémů. Stejně tak je přitahuje větší jistota pracovního místa a nezávislost firmy, která není diktována nadnárodní strukturou.

Zaměstnání v rodinné firmě však v sobě skrývá i jistá úskalí. Za největší nevýhodu studenti pokládají omezené příležitosti profesního a kariérního růstu (36 procent). Tento názor navíc umocňuje třetina z nich (34 procent), jež se domnívá, že členové rodiny nebudou chtít mezi sebe vpustit nikoho zvenčí a vedení podniku přenechávají pouze rodinným příslušníkům.

Navzdory tomu, že studenty práce v rodinných podnicích láká, zhruba pětina z nich si myslí, že platové podmínky jsou zde horší než v jiných typech společností.

„Dnešní absolventi jsou draví a sebevědomí. Většina z nich se vidí ve velkých korporacích zvučného jména. Mnozí ale zároveň dokážou ocenit stabilitu, kterou jim mohou rodinné firmy poskytnout,“ míní Bláha.

Z globálního pohledu je potenciál růstu firem rodinného typu značný – rovných 80 procent světového podnikání se momentálně nachází v jejich rukou. Na chodu českého hospodářství se firmy v rodinném vlastnictví podílejí zhruba z jedné třetiny a daří se jim zejména v potravinářství a obchodu, ale i v hutnictví.

„Převážná většina těchto podniků začala vznikat v devadesátých letech minulého století, jedná se tedy o relativně mladé společnosti, které dnes řeší první generační obměnu, aby zachovaly trvalou hodnotu svého podnikání,“ rekapituluje situaci ryze českých rodinných firem Milan Bláha.