Článek
Na českém trhu přitom existují firmy, které padesátníky i starší zaměstnance ve svých řadách vítají, jejich dobu zaměstnání neomezují a uplatňují kombinaci dravého mládí se zkušenostmi seniorů.
„Naši nejstarší kolegové se mnohdy starají o své děti a zároveň i o své rodiče, a jsou tak pro ostatní velkým příkladem,“ vysvětluje například HR ředitelka společnosti McDonald’s Lucie Dostálová.
Lidé 60+ jsou zaměstnáváni dvakrát častěji na dobu určitou než mladí.
Dle Moniky Červíčkové ze Sdružení Plus 50 se prekarizace vyskytuje také v souvislosti s využíváním různých finančních podpor na pracovní místa, které jsou běžně poskytovány jen na omezenou dobu a firmy tak zaměstnance najímají jen na dobu trvání této podpory.
Problémy sendvičové generace
Ve věkové skupině zaměstnanců do 29 let je jen 15 % smluv na dobu určitou, v kategorii nad 60 let už je to 27 procent. Lidé 60+ jsou tak zaměstnáváni dvakrát častěji na dobu určitou než mladí.
Zvyšující se podíl prekarizace, tedy podílu smluv na dobu určitou na celkové zaměstnanosti, má své důvody. Starší pracovníci musejí zvládnout dnešní tempo firem a splnit zdravotní či kvalifikační limity. To vyvolává obavy zaměstnavatelů i samotných žadatelů o práci, zejména těch nejstarších.
Další skupinu problémů představuje tzv. sendvičová generace. Sem patří právě věková kategorie 50+, která se ještě stále stará o své děti, zároveň ale pečuje i o staré rodiče.
Někde si seniorů váží
Z šetření projektu Share 2015 vyplynulo, že třetina lidí nad 50 let se v průběhu posledních 12 měsíců starala o někoho blízkého mimo svou domácnost. Děti a staří rodiče však mají rozdílné potřeby a skloubit to všechno s pracovním úvazkem rozhodně není jednoduchý úkol.
Trend prekarizace potvrzuje rovněž František Boudný z personální agentury Předvýběr. „Mladší zaměstnance vidí firmy jako perspektivnější, proto se je snaží udržet i trvalým pracovním poměrem, zatímco starší lidé jsou dlouhodobě vnímaní jako neperspektivní, méně flexibilní, se zastaralými znalostmi. Naštěstí se to trochu mění. Spolu s rostoucím nedostatkem volných uchazečů na trhu práce zaměstnavatelé začínají více slyšet na možnost dát příležitost i starším zaměstnancům,“ vysvětluje změny na pracovním trhu.
Podle něj však ale ani tento pozitivní trend nevylučuje u rizikové skupiny uzavírání smluv na dobu určitou.
Existují ale i společnosti, které na starší pracovníky nedají dopustit. „V ČSOB dlouhodobě podporujeme diverzitu uvnitř banky, takže nemáme žádný důvod starší zaměstnance jakkoli vyčleňovat a stanovovat pro ně jiné podmínky,“ říká Renata Vápeníková, HR specialistka ČSOB, a zdůrazňuje, že starší zaměstnanci jsou pro banku hodně důležití.
„Situace na trhu práce se mění, lidé odcházejí později do důchodu, často se rozhodnou třeba pro druhou kariéru, a proto lidi se zkušenostmi a znalostmi u nás vítáme,“ dodává Vápeníková.
Nejzranitelnější před důchodem
Nejvíce prekarizací ohroženou skupinou jsou lidé předdůchodového věku. Padesátníci a starší tvoří třetinu návštěvníků úřadů práce. Je zajímavé sledovat vývoj zaměstnávání generace 50+ v rámci rozvinutých zemí OECD.
Zatímco v kategorii 55–59 let je v ČR zaměstnanost nadprůměrná, u zaměstnávání lidí ve věku 60–69 je výrazně podprůměrná. Krizový bod nastává zejména v případě ztráty zaměstnání po padesátém roce života.
Podle Lucie Dostálové z firmy McDonald’s mají kandidáti na pracovní pozice ve věkové skupině 50+ mnohdy zbytečně nízké sebevědomí.
„Jsme otevřená společnost, dáváme šanci i vitálním seniorům, chápeme totiž, že i oni mají právo na aktivní a produktivní život. My na oplátku čerpáme z jejich zkušeností,“ zdůrazňuje Dostálová.
