Sestry v tuzemsku chybějí dlouhodobě, ministerstvo zdravotnictví proto prosadilo od loňského září změnu, že sestry už nepotřebují po absolvované střední škole studovat tříleté bakalářské studium, ale stačí jim roční nástavba. Celkem jim tím pádem postačí pět let vzdělávání v oboru. [celá zpráva]

Kromě toho se jim meziročně navýšily výplaty o šest procent. Průměrný výdělek ve státních nemocnicích je přitom vyšší než v soukromých zařízeních.

Nejde jen o peníze

Na portálu Platy, kam informace o svých hrubých příjmech včetně odměn zadávají sami návštěvníci, činí rozdíl více než 2500 korun – tedy 25 133 Kč mají všeobecné sestry ve státních, 22 466 Kč v soukromých nemocnicích. Patrná je snaha sjednotit platy ve zdravotnictví, což požadují zejména stavovské organizace, ale prosadit tuto změnu se zatím nepodařilo.

„Profese zdravotní sestry je náročná fyzicky i psychicky, sestřičky musejí často pracovat na směny a dělat přesčasy. Jsou velmi těžko nahraditelné, což ještě více vyniká při současné situaci na trhu práce. To si nemocnice i ministerstvo zdravotnictví uvědomují. Nejde však jen o platy, ale i o pracovní podmínky sester a dalších zdravotnických pracovníků,“ připomíná Michal Novák z Profesie.

Na hranici minimální mzdy

I přes postupné zlepšování situace je obvykle ze všech zdravotnických profesí stále nejčastěji hledaná pozice zdravotní sestry. Chybějí ovšem i zdravotničtí asistenti či ošetřovatelé a osobní asistenti. Jejich dostatečné počty komplikují nízké platy, které jsou ještě výrazně horší než u sester.

Druhá jmenovaná skupina si v soukromých zařízeních podle portálu Platy nepřijde dokonce ani na 16 tisíc korun.

„Najít vhodné lidi na extrémně zodpovědnou práci ve zdravotnictví za plat, který má mnohem blíž k minimální než k průměrné mzdě, je velmi těžké i za standardních podmínek, natož v době rekordně nízké nezaměstnanosti,“ dodává Novák.

Jedním z motivů zmíněného zkrácení studia sester mělo být právě řešení jejich nedostatku. „Více než dlouhé vzdělávání jsou problematické zejména špatné pracovní podmínky a nízké společenské ohodnocení jejich práce,“ uvedla k tomu již dříve Eva Hlaváčková, proděkanka pro vnější a vnitřní vztahy Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.