Hlavní obsah

Studentům by pomohl rok mimo

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Českým studentům by výrazně pomohl takzvaný rok mimo, tedy celosvětově běžně praktikovaný pojem „year off“, tvrdí studentka Marie Štenglová. Když si mladí lidé po střední škole zkusí vydělávat a hodně cestovat, během této doby se nejlépe rozhodnou, co by je opravdu bavilo studovat. Teprve poté na vysokou školu nastoupí opravdu motivovaní. Nebo se naopak utvrdí v tom, že ji ke své kariéře nepotřebují. Případně jdou pracovat mimo obor tam, kde si již kariéru vybudovali.

Foto: Peter Nicholls, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Již dříve pro Novinky uvedl František Jareš z agentury Student, že na vysokou školu se přihlásí velká část absolventů středních škol, ale ne všichni ji dokončí – často se rozhodnou, že ke kariéře VŠ nepotřebují, a skončí.

I pouhý půlrok na vysoké škole člověka kultivuje a určitým způsobem formuje, což je pozitivní, a proto bych v ukončení studií bez absolvování neviděla takový problém.
Marie Štenglová, studentka

Obvyklí jsou podle něj i studenti vysokých škol, kteří školu studují spíše „bokem“ a více se zaměřují na svůj soukromý život a cestování. [celá zpráva]

Mnoho oborů se bez VŠ neobejde

Studentka Marie s tím souhlasí jen zčásti. „Vysoká škola je podle mého názoru stále potřeba v mnoha oborech. Avšak i pouhý půlrok na vysoké škole člověka kultivuje a určitým způsobem formuje, což je pozitivní, a proto bych v ukončení studií bez absolvování neviděla takový problém,“ podotkla.

„Ovšem na druhou stranu vysoké školy dnes absolvuje obrovské množství studentů, a proto se nelze divit, že mnoho z nich jde pracovat mimo obor – tam, kde si již během studií kariéru vybudovali,“ dodala s tím, že právě rok v zahraničí po střední škole pomůže studentovi s rozhodováním ohledně školy i profese.

Volná pracovní doba

„Co u firmy považuji za důležité, pokud mě má zaujmout, je možnost rozvoje a kariérního růstu, rovněž možnost volnější pracovní doby,“ řekla Novinkám studentka Veronika Vrzalová.

Při komunikaci s technicky založeným člověkem předáváte fakta a čísla oproti humanitnímu, kterému předáváte emoci.
Denisa Ondrušová, AC Jobs

K otázce volné pracovní doby se vyjádřila i studentka Marie: „Ta by se mi samozřejmě líbila, protože zvlášť v některých oborech lze spoustu práce zvládnout z domova anebo je naopak potřeba být v terénu.“

Oslovit talenty je snadné. Ale jak?

Jak vůbec studenti shánějí zaměstnání? „V dnešní době digitalizace, kdy současní mladí lidé vyrůstali obklopeni internetem a komunikují hlavně prostřednictvím sociálních sítí, je velmi lehké talenty oslovit. Co je ale už větší oříšek, je zvolit správný způsob komunikace,“ vysvětlila Denisa Ondrušová ze společnosti AC Jobs.

Personalisté či manažeři musí podle ní myslet na to, koho potřebují a jakým způsobem pozici talentům představí.

„Při komunikaci s technicky založeným člověkem předáváte fakta a čísla oproti humanitnímu, kterému předáváte emoci,“ popsala.

Nereálné požadavky na praxi

Dalo by se čekat, že nejmladší generace bude hledat pracovní nabídky zejména na sociálních sítích. „Na sociálních sítích jsem práci nikdy nehledala cíleně, ale je pravda, že přes sociální síť jsem ji vždycky našla. Většinou přes někoho známého,“ prozradila studentka Veronika.

Marie ale nabídky práce hledá většinou přímo na kariérních stránkách společnosti. „Proto ocením, když jsou požadavky na uchazeče přehledně vypsané a zároveň reálné. Dost často se totiž setkám s tím, že firmy hledají někoho s takovou praxí, kterou mladý člověk ještě neměl možnost nasbírat, přestože třeba velmi dobře rozumí tomu, co by měl vykonávat,“ kritizuje.

Firmy také podle ní mnohdy nespecifikují, co přesně je pracovní náplní pozice. „V takových případech se o práci raději ani neucházím, protože nechci plýtvat časem a silami na nabídky, kde až po delší době zjistím, že vlastně požadavky tolik nesplňuji,“ uzavřela studentka Marie.

Reklama

Související články

Nejchytřejší jsou matematici a fyzici

Nejvyšší průměrné IQ mají studenti fyziky a matematiky, v závěsu za nimi se pak umístili studenti farmacie a lékařství, ale také možná trochu nečekaně studenti...

Výběr článků

Načítám