StarCraft 2: The Legacy of the Void završuje trilogii legendární strategie

Pravděpodobně by se v dnešní době nenašla populárnější strategie než StarCraft. Tomu se totiž podařilo přežít v tomto žánru a neustále se v něm hrají turnaje o velké peněžní odměny. Fanoušci jak příběhů z tohoto světa, tak i profesionální hráči se konečně dočkali rozuzlení příběhu.

Ten, jak bylo řečeno výše, sleduje příběh mimozemské rasy – Protossů, a to rovnou v pětadvaceti epických misích. V nich se hráč ujímá hlavně role Artanise. Ten musí odrazit útoky nejen klasických Zergů, ale také hybridů a vlastních Protossů ovládaných protivníkem – Amonem.

Mise jsou tak příjemně nápadité a opět hráče čekají různá rozhodnutí. Tentokrát z můstku mimozemské lodi Spear of Adun. Na ní opět může hráč vést rozhovory s ostatními členy. Loď však dává výhodu i v samotném hraní.

Lze si tak nechat poslat z orbity Pylony k napájení budov či rozšíření zásob nutných pro budování dalších jednotek. Dále lze například dát štíty svým jednotkám, bombardovat protivníky z orbity či zpomalit protivníkovi čas.

To hlavní, kvůli čemu si však hráči vždy nové rozšíření pořizují, je režim pro více hráčů. Zde opět vývojáři udělali několik změn a kromě té tradiční v jednotkách tak jedna mění celou strategii útoků znatelně. Dříve, když začal zápas, tak hráč měl k dispozici šest stavebních/těžebních jednotek a docela slušnou hromádku minerálů, kterou začal těžit.

Nyní je stavitelů/těžařů dvojnásobek, tedy dvanáct, a minerály mají pouze polovinu toho, co měly dříve. To naprosto mění strategii a hráče tak nutí jednat mnohem více agresivně. Na pozoru by měli být hráči také u nových jednotek.

Zergové obdrželi dělostřelectvo ve formě Ravagera. Ten si tak dokáže levá zadní poradit se zakopaným Terranem. Následně mají starého známého Lurkera. Ten se opět dokáže zakopat do země a díky tomu nepěkně překvapit příchozího protivníka.

Protossové v přídavku získávají Adepta a Disruptora. První jmenovaný se dokáže díky speciální schopnosti změnit ve stín a prolétnout tak nepřátelskou obranou. Následně se zhmotní u důležité budovy či ve středu opevnění a nadělá obrovské škody. Disruptor je naopak skvělý protivník pro Lurkera.

Lidské zastoupení formou Terranů získává Cyclona a Liberatora. Cyclone se dokáže zaměřit na jednu nepřátelskou jednotku a rychle jí sledovat a neustále ničit. Rychlý Liberator bez vylepšení dokáže útočit pouze na letecké jednotky. Výhodou tohoto primárního útoku je, že je plošný, a tak poškozuje i ostatní letecké jednotky v blízkosti té, na kterou útočí. Po vylepšení se však mohou ve vzduchu rozložit a útočit i na pozemní jednotky a toto je velice účinné například při narušení těžby protivníka.

Završení trilogie se tak povedlo vývojářům z Blizzardu bravurně a o obsah není opět nouze. Příběhová kampaň dokáže nabídnout zajímavé mise, včetně rozhodnutí, která ovlivní přístupné jednotky. Mise v kooperaci naopak zabaví úkoly a náplní jak hráče, tak i jeho jednoho kamaráda či kamarádku.

A na konec nesmí samozřejmě chybět naprosto perfektní režim pro více hráčů, který doznal skvělých změn. Ty opět prodlužují životnost této legendární strategie, která je s hráči již sedmnáct let. Fanoušci však nemusí smutnit, že by mělo přijít sucho. Začátkem příštího roku totiž vyjde první oznámený balíček s novým obsahem, tzv. mission pack, který se zaměří na agentku Novu.

StarCraft 2: The Legavy of the Void vyšlo pro osobní počítače s operačním systémem Windows a OSX. Hráče sérií nepolíbené určitě potěší to, že Legacy of the Void nevyžaduje původní tituly a lze spustit samostatně.