Hlavní obsah

Hraní počítačových her zlepšuje kreativitu i schopnost rozhodování

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čím dál tím početnější výzkumná obec naznačuje, že hraní počítačových her zlepšuje kreativitu, schopnost rozhodování a vnímání. Konkrétní výhody jsou široké, od zlepšení koordinace mezi očima a rukama u chirurgů až po změny zraku vylepšující noční vidění, napsal list The Wall Street Journal.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Lidé, kteří hráli akční videohry a počítačové hry, se rozhodují o 25 procent rychleji než jiní, aniž by se zhoršila správnost či přesnost jejich rozhodnutí, zjistila jedna ze studií. Krom toho zkušení hráči dokážou věnovat pozornost více než šesti věcem najednou, aniž by byli zmatení, zatímco "nehráč" pojme jen čtyři věci najednou, uvedli vědci z Rochesterské univerzity v New Yorku. Jejich studie byly provedeny nezávisle na společnostech prodávajících videohry a počítačové hry.

Vědci také zjistili, že hráčky, které tvoří zhruba 42 procent všech lidí holdujících hraní, jsou lépe schopné v duchu pracovat s 3D objekty, což je schopnost, v níž jsou jinak lepší muži.

Stinné stránky hráčství

Elektronické hráčství má ovšem i své stinné stránky. Skenování mozku zjistilo, že násilné videohry mohou pozměnit mozkové funkce u zdravých mladých mužů už po pouhém týdnu hraní a potlačují aktivitu v oblastech spojovaných s emoční kontrolou, oznámili před časem vědci Indianské univerzity. Jiné studie zjistily spojitost mezi závislostí na hrách a nadváhou, introvertností a sklony k depresi.

Od chvíle, kdy na trh před 41 lety vstoupily první komerční počítačové hry, se toto odvětví stalo molochem s ročním objemem obchodu 25 miliard dolarů. V roce 2010 prodaly herní společnosti 257 miliónů videoher a počítačových her.

Pro vědce toto průmyslové odvětví nechtěně spustilo hromadný experiment v oboru neurobiologie učení. Milióny lidí se ponořily do interaktivního elektronického hraní od Tetris, Angry Birds a Farmville až po střílečky či virtuální fantazie s velkým počtem hráčů volících si své role, jako je například League of Legend, která byla za dva roky od svého spuštění hrána více než miliardkrát.

Nevěnovalo se dost pozornosti mimořádným a výjimečným schopnostem, které videohry krom násilí mají.
počítačový analytik Joshua Lewis

"Počítačové hry vám mění mozek," říká psycholog Wisconsinské univerzity Shawn Green, který studuje to, jakým způsobem elektronické hry ovlivňují schopnosti lidí. Stejně to například funguje, když se člověk učí číst, hrát na klavír, anebo vyznat se v ulicích Londýna. Mocná kombinace soustředění a návalů uspokojení předávaných neurotransmitery, jako je dopamin, posiluje nervové dráhy hodně podobným způsobem, jako cvičení posiluje svaly. Ale "hry rozhodně brnkají na systém odměn způsobem, jaký ne všechny aktivity mají", dodal.

"Vyplýtvala se spousta pozornosti na zjišťování, jakým způsobem nás tyhle věci mění v zabijácké stroje," řekl počítačový analytik Joshua Lewis z Kalifornské univerzity, který studoval 2000 hráčů počítačových her. "Ale nevěnovalo se dost pozornosti mimořádným a výjimečným schopnostem, které tyto videohry krom násilí mají," dodal.

Všeobecně řečeno, dnešnímu průměrnému hráči je 34 let a hraje elektronické hry 12 let, často až 18 hodin denně. Podle výpočtu jednoho z analytiků zhruba 11 miliónů registrovaných uživatelů fantazijní online hry World of Warcraft (WoW) společně strávilo jejím hraním od spuštění v roce 2004 stejné množství času, jaké lidstvo potřebovalo na svůj vývoj coby druh - zhruba 50 miliard hodin hracího času, což je přibližně 5,7 miliónu let.

Hry podporují kreativitu dětí

Valná většina výzkumu neporovnávala hraní s hodinami jiné intenzivní duševní aktivity, jako je řešení matematických rovnic. Studie ovšem zjistily, že prakticky jakákoli počítačová hra podporuje kreativitu dětí.

O tom informoval například výzkum Michiganské státní univerzity. Tříletá studie zhruba 500 středoškoláků zjistila, že čím víc děti hrály, tím lepší byly jejich výsledky v standardizovaných testech tvůrčích schopností, a to bez ohledu na jejich rasu, pohlaví nebo druh hry. Naopak používání mobilních telefonů, internetu nebo počítačů k jiné činnosti podobný dopad na tvůrčí schopnosti nemělo, dodali vědci.

"K našemu překvapení vůbec nezáleželo na tom, jestli hrály agresivní hry nebo sportovní, ani trochu," řekla psycholožka Linda Jacksonová, která studii na 20 středních školách v Michiganu vedla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám