Článek
Jediné, co snad budete muset překousnout, je grafika z počátku devadesátých let, z čehož vyplývá nízké rozlišení a malý počet barev. Jako skalní hráči ale víme, že dobrá grafika sama o sobě dobrou hru nedělá a tak pokračujeme ve hraní.
Začíná se tutorialem ve výcvikovém táboře, kde vám rázný velitel vysvětlí, jak svou zemi chrániti. V podstatě ani nemusíte rozumět tomu, co říká, stačí se držet příkazů na stisknutí té či oné klávesy a sami jistě pochopíte, k čemu všemu je to dobré. Postupně se naučíte, jak chodit, střílet, přepínat se mezi různými členy týmu, používat komunikaci nebo výbušniny atd.
Posléze můžete vyrazit do protiteroristické akce. Budete osvobozovat rukojmí a střílet teroristy (nepoplést, prosím!). Už první mise, stejně tak jako všechny další, nejde vyřešit hrubou silou ve stylu Rambo, musíte nad hraním přemýšlet, používat taktiku a zvláště pak kooperaci mezi jednotlivými členy týmu. Právě to mi přijde na hře nejpoutavější.
Když ke všemu ještě přičtete jednoduchou, ale velice podmanivou, hudbou plnou dunivých bicích, které hře dodávají tu správnou vojenskou atmosféru a výborné zvukové efekty, pak nemůžete Tango Strike alespoň nezkusit.
