Článek
Ve chrámu Kodaidži v bývalé japonské metropoli Kjótu jsou dosud stále kněží, kteří blahovolně shlížejí na svého nového spojence tvořeného kabely a silikonem.
Robot byl zvláště přizpůsoben buddhismu a měl by se vyvíjet v závislosti na technickém pokroku a obohacovat se o získané zkušenosti.
Robot je velký jako člověk
"Buddhismus není víra v jednoho boha, znamená pokračovat v Buddhově cestě a málo záleží na tom, zda je reprezentován strojem, kusem železa nebo stromem," říká jeden z kněží Tenšo Goto.
Robot je veliký jako dospělý člověk, v jeho lebce je vidět elektroniku. Obličej má v levém oku miniaturní kameru, jeho ruce a ramena ze silikonu imitují lidskou kůži. Umístěn je ve speciálně vyhrazené místnosti. Na zdi jsou promítány anglické a čínské překlady súter, které pronáší, ale také obrazy přírody nebo shromáždění lidí.
A Buddhist temple in Kyoto, Japan, has hired the help of a robot to deliver the teachings of Buddhism. The android, named Kannon Bodhisattva, is based on the Buddhist Goddess of Mercy and is designed to attract young worshippers to the temple
— 41 Strange (@41Strange) February 28, 2019
(photo: Getty) pic.twitter.com/yEeO49iJtA
Robot byl zvláště přizpůsoben buddhismu.
Robot se zrodil ze společného projektu tohoto zenového chrámu překypujícího historií a známého konstruktéra robotů Hiroši Išigurea z Ósacké univerzity. Působit začal letos.
"Pro některé lidi může být těžké komunikovat s poněkud staromódními kněžími jako jsem já a doufám, že robot dokáže tento nedostatek napravit," soudí kněz Goto v narážce na mladou generaci.
Ósacká univerzita si ostatně udělala průzkum: zatímco část lidí říkala, že vůči robotovi v chrámu cítí vřelost, jakou by vůči jakémukoli jinému stroji nepociťovali, jiní naopak prohlašovali, že jim nepříjemné jeho příliš umělé vyjadřování. A někteří obvinili chrám Kodaidži z čarodějnictví.
Lidé ze Západu myslí jinak
"Robot nejvíce uváděl do rozpaků lidi ze Západu, zatímco reakce Japonců byly většinou kladné. Japonci nemají vůči robotům předsudky. Vyrostli jsme na kreslených seriálech, kde jsou roboti našimi přáteli, lidé ze Západu myslí jinak," říká Goto.
"Cílem buddhismu je ulehčit v utrpení. Moderní společnost přináší nové podoby stresu, ale cíl se za více než 2000 let nijak nezměnil," dodává kněz.
"Velký rozdíl mezi mnichem a robotem spočívá v tom, že my všichni umřeme, zatímco on bude potkávat mnoho lidí a shromažďovat obrovské množství informací, díky nimž se bude do nekonečna vyvíjet," uzavírá Tenšo Goto.