Hlavní obsah

Pravda je v každém jazyce vždy trochu jiná, ukazuje Wikipedie

Právo, Petr Svorník

Mnozí z nás si rádi počtou v internetové encyklopedii Wikipedie, kam volně přispívají lidé z celého světa. Podle vědců bychom se však měli mít na pozoru. Stačí totiž přepnout Wikipedii do jiného jazyka a hned se o téže historické události dozvídáme něco trochu jiného.

Foto: wikipedia.org

Internetová encyklopedie Wikipedie

Článek

Martin Körner a Tatiana Sennikovová z univerzity v Mohuči vytvořili nástroj, který dokáže okamžitě odhalit, z jakých zdrojů encyklopedický text vychází. Stránky newscientist.com dávají konkrétní příklad: popis ruské anexe Krymu v angličtině cituje ve 24 procentech ukrajinské zpravodajské zdroje a ve 20 procent zdroje ruské.

Stačí se však na Wikipedii přepnout třeba do němčiny a poměr se významně změní: deset procent zdrojů z Ruska a pouhá tři procenta těch z Ukrajiny. „Když si čtou lidé o stejné události v různých jazycích, mohou narazit na odlišný úhel pohledu,“ říká Martin Körner.

Původ zdroje sice automaticky neznamená, že je jeho zpráva zaujatá, pro jistotu je však lepší si pomocí nástroje Wikiwhere na stránkách univerzity vše ověřit. Zřejmě totiž platí: kolik jazyků znáš, tolik různých pravd se dozvíš.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám