Jak ušetřit peníze za elektřinu

Domácí spotřebiče jsou potom všechna zařízení využívající k pohonu 230V rozvod střídavého napětí. Může jít o žárovku, žehličku, fén na vlasy, mikrovlnou troubu, holicí strojek a v neposlední řadě také o počítač. A právě PC sestavy patří k největším žroutům elektrické energie.

Většinu času tráví počítače v klidovém stavu, kdy jsou schopny ušetřit nějaký ten watt. V takovém případě mluvíme o typické spotřebě. Té dosahujeme při prohlížení internetu, psaní e-mailu, poslechu hudby nebo při sledování videa. Ano, i u videa – rozdíl spotřeby v naprostém klidu a při filmu se vejde do 10 %. Pokud počítáme náklady spojené s provozem PC, vycházíme z údaje o typické spotřebě.

Maximální spotřeba je proti tomu stav, kdy jsou některé komponenty počítače maximálně vytíženy. Hlavně tedy procesor a grafická karta. Ty si ukrojí procentuálně největší podíl.

Typický domácí počítač je v dnešní době vybaven dvoujádrovým procesorem s frekvencí okolo 3 GHz, 2GB operační pamětí, 500GB pevným diskem, vypalovací mechanikou a samostatnou grafickou kartou. Taková sestava spotřebuje při běžné práci 80 až 100 W. Pokud ale využijete její výkon naplno, třeba při hraní her, vezme si PC ze zásuvky klidně i 200 W.

K naměřeným hodnotám je navíc nutné přičíst spotřebu monitoru. Ta se v případě velkých CRT obrazovek pohybuje nad 100 W. Lépe jsou na tom tenké LCD panely, model s úhlopříčkou 24 palců spotřebuje přibližně 40 až 50 W. V součtu tedy typická sestava s monitorem spotřebuje minimálně 120 W. V případě, že máme k sestavě připojeny reproduktory, tiskárnu či skener, stoupne toto číslo o několik desítek wattů.

Daleko lépe jsou na tom se spotřebou notebooky. Model s podobnou konfigurací jako výše uvedená sestava si při běžné práci vezme ze zásuvky jen 25 až 30 W, a to včetně napájení vestavěného monitoru. Při plné zátěži pak tato hodnota stoupne přibližně na 80 W.

Nižší spotřeba u notebooků je logická. Jsou vyráběny s ohledem na provoz na cestách, aby vydržely na baterii pracovat co nejdéle. Kvůli tomu jsou často až o 30 procent dražší než běžné počítačové sestavy.

Jak je tedy z výše uvedeného patrné, počítač může řádně zvýšit spotřebu elektrické energie. Jste-li náruživý hráč a máte k ruce pořádně výkonný počítač, při placení elektřiny se pořádně prohnete. Pouhé dvě hodiny hraní denně vás při ceně 5 Kč za 1 kWh vyjdou na tisíc korun za rok – tedy na podobnou částku, za jakou funguje nepostradatelná lednička.

Rozhodně není bez zajímavosti, že vypnutý počítač odebírá neustále 10 W ze zásuvky, což se za rok obrátí ve 400 Kč vyhozených do vzduchu. Notebooky zpravidla nemají klidový odběr tak vysoký, u počítačů za něj mohou spínané zdroje, které jsou zčásti aktivní i ve vypnutém stavu.

I když tyto ceny nejsou nijak strašlivé, je potřeba si uvědomit, kolik peněz nás stojí provoz spotřebičů dohromady. Zatímco pračku použijete dvakrát do týdne, počítač většinou běží několik hodin denně. Proto v tabulce (níže) zohledníme provozní dobu spotřebiče. V tabulce je uvedena i přibližná cena za elektrickou energii za rok, kde počítáme s cenou 5 Kč za 1 kWh při využití 300 dní v roce.

V tabulce se kalkuluje s počítačem puštěným čtyři hodiny denně, aby se s číslem dalo dobře pracovat. Pokud počítač využíváte k dlouhodobé činnosti (osm nebo dvanáct hodin), zcela jednoduše částku vynásobte podle potřeby. U ledničky je vzorec zohledněn pro plných 365 dnů v roce, stejně jako u vypnutého počítače. Údaje by tak měly co nejlépe odrážet skutečnost.

Netbooky se staly za krátkou dobu své existence naprostým fenoménem. Uživatelé začali těmto miniaturním a levným laptopům dávat přednost před plnohodnotnými notebooky, i když věděli, že mají podstatně nižší početní výkon. Tento trend se postupně začal promítat i do stolních počítačů, a tak vznikl první nettop.

Nettop je v podstatě miniaturní počítač, který je postaven na stejných součástkách jako většina netbooků. Nejčastěji je osazován procesory Intel Atom. Výkon atomových procesorů není příliš vysoký, porovnávat je můžeme s počítači s procesory Pentium III, které se prodávaly v roce 2000. Atom vyniká nízkou spotřebou, která se příjemně promítne do rodinných a firemních účtů za elektřinu.

Nettopy jsou nejčastěji osazovány operačním systémem Windows XP nebo méně náročnými a levnějšími linuxovými distribucemi. S takovým systémem miniaturní počítač svižně pracuje při brouzdání po internetu, úpravě fotek nebo při práci s textovými dokumenty.

Společnost Fujitsu Siemens vyrobila první počítač na světě, který má v pohotovostním režimu nulovou spotřebu. Běžné počítače přitom během spánkového režimu spotřebovávají značné množství energie, což může pro domácnosti i firmy znamenat zbytečné výdaje.

Počítač od společnosti Fujitsu Siemens se po chvíli nečinnosti dokáže díky časovému spínači automaticky přepnout do stavu s nulovou spotřebou energie. Uživatel přitom může na počítači jednoduše nastavit přesný čas, kdy se má zase stroj zapnout. Nulové spotřeby konstruktéři dosáhli pomocí speciálních materiálů, ze kterých jsou „vnitřnosti“ počítačové sestavy vyrobeny. Neobsahují žádné olovo či prvky, které uvolňují hodně tepla, a tím spotřebovávají energii zbytečně.

Fujitsu Siemens vytvořil počítač s nulovou spotřebou proto, aby vyhovoval novým požadavkům Evropské unie. Podle nich by měly do roku 2013 přístroje v pohotovostním režimu spotřebovávat méně než 0,5 wattu.

Aby člověk dosáhl nižších účtů za elektřinu, nemusí hned kupovat nové PC. Stačí mít přehled o funkcích v operačním systému Windows. Kromě zapnutého a vypnutého počítače rozlišujeme ještě několik dalších stavů, jako je například režim spánku. V něm počítač vypne všechny hardwarové součástky, které aktuálně nepotřebuje. Spotřeba díky tomu klesne přibližně na 10 W, což je až desetkrát méně, než když na počítači běží jen spořič obrazovky.

Ještě úspornější je funkce hibernace. Ta uloží všechnu rozdělanou práci automaticky na pevný disk a počítač zcela vypne. Spotřeba je tedy téměř nulová. U obou funkcí je možné nastavit přesný čas, kdy se mají aktivovat, pokud počítač nepoužíváte. Nastavení se ukrývá v ovládacích panelech v nabídce Možnosti napájení.

Ušetřit spotřebu můžete také použitím moderní SSD jednotky, která je ekvivalentem tradičního pevného disku. Staré hard disky se při práci otáčejí rychlostí pěti až sedmi tisíc otáček za minutu, což vyžaduje poměrně dost elektřiny.

Proti tomu SSD jednotky neobsahují žádné pohyblivé součástky, díky čemuž jsou úspornější a navíc i výkonnější. To je v praxi znát při otevírání a ukládání souborů, ale i při spouštění počítače. Na strojích s pevným diskem, kde Windows startovaly několik minut, to díky SSD jednotce trvá jen několik desítek sekund.

Jedinou nevýhodou, která brání SSD technologiím v masivním rozšíření, je jejich vysoká cena. Proti klasickým diskům jsou až desetkrát dražší.