Vyplývá to z rozhovoru Práva s předním expertem na počítačovou kriminalitu, 58letým Alešem Špidlou. Je otcem národní kybernetické bezpečnostní strategie, pracoval na ministerstvu vnitra a dnes působí v řízení rizik u českého zastoupení globální poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC).

Podle něj je až děsivé, s jakou intenzitou se dnes tiše sbírají data o citlivé infrastruktuře.

Citlivé nemocnice

„Pořádkumilovní Němci nedávno našli v informačních systémech jaderné elektrárny dva viry, které tam podle všeho nenápadně šmírovaly několik let. Jeden z těch virů byl nejaktivnější v roce 2008 a v elektrárně ho našli až nyní. Komu posílal informace a jaké? Jediné, co se ví, je, že aktivně odesílal informace. Někam,“ popisuje Špidla.

Stále častější jsou i útoky na systémy, které řídí nejrůznější technologie v průmyslu. „Před časem hackeři napadli v Německu systémy pro řízení vysoké pece. Stala se neřiditelná a musela být odstavena,“ poukazuje Špidla na další případ.

Kybernetický útok může snadno rozkolísat společnost, znevěrohodnit vládní instituce. „Stačí na několik týdnů zablokovat systém pro výplatu sociálních dávek. Nejcitlivější je ovšem energetika, plynovody, vodárenství, informační systémy. Do kritické infrastruktury se nejspíše brzy zahrnou zdravotnická zařízení. Budou muset přijímat nová bezpečnostní opatření,“ řekl Špidla.

Na nemocnice s milióny citlivých údajů si brousí zuby i organizovaný zločin. „Nedávno hackeři zablokovali databázi pacientů v nemocnici v USA. Chtěli výpalné a nemocnice ho zaplatila,“ připomíná americký právník a partner české PwC Legal Michael Mullen.

Semeništěm hackerů ovšem podle Špidly i Mullena bývají státy sponzorované skupiny.

„V Číně je jedna celá vojenská divize, která se věnuje kybernetickému boji, špionáži. I s podpůrnými jednotkami, ať už oficiálními nebo neoficiálními, se jedná asi o padesát tisíc lidí. O Rusku se říká, že jen někde ve Voroněži sedí kolem dvanácti tisíc odborníků, kteří provádějí hackerské aktivity pro stát. Stopy závažných událostí, jako jsou kybernetické útoky v Gruzii a Estonsku, vedou do Ruska,“ shrnuje Špidla. Na hackerských fórech si podle něj bez ruštiny skoro neškrtnete.

Izraelci pomáhají vycvičit Čechy

Hackeři přesměrovali například tok plynu v plynovodu z Ázerbájdžánu tak, aby šel přes Rusko. Čtrnáct dní trvalo, než se to podařilo vrátit zpátky.

„Než začne opravdová válka, je výhodné vyvolat chaos. Několik týdnů před konfliktem v Gruzii měl prezident totálně zmatené webové stránky, selhávaly informační a komunikační systémy státní správy. Do takovéhoto chaosu není těžké vjet s tanky,“ vysvětluje Špidla.

Potíž při hledání lidí na kyberochranu státu je loajalita. „Dobré to mají v Izraeli, kde se lidé znají z armády a nemají problém v případě potřeby pracovat pro oficiální struktury. Je velmi dobře, že Česko uzavřelo s Izraelem smlouvu o sdílení informací, týkající se kybernetické bezpečnosti. Jsou vycvičeni neustálým bojem,“ tvrdí Špidla.

Izraelci se podle něj podíleli na vzniku kybernetického výcvikového centra CyberGym v Řitce u Prahy. Zde se cvičí policisté v nedávno ustanoveném týmu proti kybernetické kriminalitě.

„Naše policie disponuje kvalitními odborníky, ale je jich málo. Je problém sehnat počítačové specialisty do těchto složek. Soukromá sféra tyto specialisty platí úplně jinak. Odborníků na počítačovou bezpečnost je ale celosvětově málo. Například FBI má na to speciální program: hackerům předkládá velmi zajímavé nabídky, aby je přemluvil ke spolupráci,“ uvedl Špidla.