Článek
Jejich zjištění potvrzují opodstatněnost obav vyjadřovaných již delší dobu řadou odborníků, že největší sociální síť světa činí komunity náchylnějšími k rasově motivovanému násilí. Ve výzkumu Karstena Müllera a Carla Schwarze se dopad jejího používání projevoval, ať už byly další rysy zkoumaných komunit prakticky jakékoli.
Autoři výzkumu při každém z 3335 útoků brali v potaz řadu proměnných, jako jsou ekonomické a demografické ukazatele, míra podpory krajně pravicové politiky v dané oblasti, počet uprchlíků, počet protestů nebo výskyt rasového násilí v minulosti. Spolehlivě však platilo, že v místech, kde lidé nadprůměrně používali Facebook, byly útoky na přistěhovalce častější.
Tlak na sociální sítě
"Hromady dat vyprodukovaly zarážející statistiku: Kdekoli se užívání Facebooku na osobu dostalo o hodnotu směrodatné odchylky nad celostátní průměr, zvýšil se počet útoků o 50 procent," napsal NYT. Vyšší výskyt násilí navíc nekoreloval s užíváním internetu obecně ani s dalšími souvisejícími faktory, nýbrž se vázal pouze na Facebook.
"Další odborníci požádaní o přezkoumání závěrů je označili jako důvěryhodné, důkladné a znepokojivé. Studie se podle nich řadí k rostoucímu množství vědeckých prací, které usuzují, že sociální média přetvářejí u uživatelů vnímání odlišných skupin, reality nebo dokonce dobra a zla," uvedl americký deník.
Facebook a další sociální sítě čelí v posledních letech výraznému tlaku, aby na svých platformách potlačovaly šíření nenávistného obsahu nebo zavádějících a nepravdivých sdělení. Takový obsah podle dubnové reportáže NYT například pomohl rozpoutat náboženské nepokoje na Srí Lance. Agentura Reuters zase nedávno mapovala situaci v Barmě, kde se Facebooku nedaří bojovat s příspěvky směřovanými proti muslimské menšině Rohingů.