Článek
Pokud bude Brusel stále trvat na tom, že Británie by neměla mít přístup k systému Galileo ve snaze omezit její přístup k citlivým bezpečnostním informacím kvůli odchodu země z EU, Británie bude na jednání v příštím týdnu zřejmě indikovat své odhodlání prosadit svůj vlastní program.
Podle zdrojů listu z vládní administrativy už zájem o britský projet naznačila Austrálie, která minulý týden oznámila plány pro národní kosmickou agenturu. Věc je však v raném stadiu a k žádnému kontaktu zatím nedošlo.
Rozkol mezi Británií a EU
Satelitní program Galileo, který má být konkurentem americkému systému GPS, se ukázal být konfliktním bodem mezi Británií a EU, která k Británii přistupuje tak, jako kdyby Londýn již unii opustil. Británie preferuje zůstat členem programu Galileo. Pokud však bude odříznuta, je připravena reagovat.
Vláda doufá, že výběrová řízení na počáteční inženýrskou a projekční činnost zahájí v průběhu příštích měsíců. V tomto měsíci vláda vytvořila pracovní skupinu pověřenou vývojem možností pro systém jak pro civilní, tak vojenské účely.
Práce začaly v roce 2016
Přestože Londýn oznámil, že zvažuje vybudování satelitního navigačního systému minulý měsíc, podle FT pracuje na alternativě ke Galileu už od roku 2016. Podle nejnovější studie by britský systém přišel na asi 3,7 miliardy liber (přes 108 miliard Kč) a vytvořil by na 5000 pracovních míst.
Británie doposud hrála v Galileu významnou roli. Podílela se asi na 15 procentech prací na systému. Britské firmy však byly už z dalších jednání o vývoji systému vyloučeny.
Co přinesl systém Galileo?
Nejzajímavější je na systému Galileo jeho přesnost. Odchylka totiž není několik metrů, ale pouze pár desítek centimetrů. Konkrétně platící zákazníci a záchranné složky mohou počítat s přesností na 30 centimetrů, běžní uživatelé pak s odchylkou jeden metr.
To je čtyřikrát lepší výsledek než v případě konkurenčních systémů. Navigace tak bude dostupná i v místech, kde doposud GPS nefungovalo.
Velmi zajímavé je také to, že Galileo nabízí zpětný komunikační kanál. V praxi tak navigační zařízení budou schopna signál nejen přijímat, ale také vysílat. To přijde vhod záchranným složkám.
Záchranáři tak při nejrůznějších katastrofách budou moci odeslat přes družice svoji přesnou polohu a další údaje i ve chvíli, kdy nebude běžná komunikační infrastruktura dostupná.
Využívat konkurenční systém GPS mohou pouze uživatelé, jejichž zařízení jsou na nový standard připravena. Sluší se nicméně podotknout, že čipové sady pro Galilea vyrábí již prakticky všichni velcí výrobci. Řada nových přístrojů je tak schopna pracovat s přesnější navigací automaticky, aniž by se museli uživatelé o něco starat.
Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která systém Galileo provozuje, sídlí od roku 2012 v Praze.