Hlavní obsah

Dezinformace nejsou nic nového, internet jim ale dodal dynamiku

Dezinformace nejsou nic nového, existovaly jako nástroj zpravodajských služeb dávno před internetem a facebookem, zjistí čtenáři právě vydané popularizační knihy autorů z Masarykovy univerzity v Brně. Sociální sítě ale dávají takzvaným fake news mnohem větší dynamiku.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

"Ve srovnání s minulostí je znatelný rozdíl v rychlosti jejich šíření. Zatímco před 30 lety mohlo trvat několik měsíců, než dezinformace oběhla celý svět, dnes se to může stát během jediné hodiny," uvedli autoři v knize nazvané Nejlepší kniha o fake news!!!

Název knihy odkazuje k častému způsobu manipulace prostřednictvím volby jazykových prostředků. Cílem autorů je přimět čtenáře ke kritickému, avšak nikoliv paranoidnímu nahlížení na záplavu informací, které se na ně valí. To, že jsou dezinformace dosti starý fenomén, neznamená, že se s nimi současná česká společnost umí vypořádat. "Je to vážný a hluboký problém," řekl při křtu knihy jeden z autorů Vojtěch Bruk.

Kniha vychází záměrně v době vrcholící prezidentské kampaně. Podle autorů lze očekávat, že voliči budou čelit nadměrnému množství pokusů o manipulaci. Příštích 14 dní prý bude perných.

Fenomén sociálních bublin

Na knize pracovali politologové Miloš Gregor a Petra Vejvodová se studenty sdruženými v projektu Zvol si info, jehož cílem je rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost. Vycházeli z vědeckých studií, ale i z poznatků načerpaných na turné po střední školách, při kterém se s žáky bavili, jak dezinformacím nepodléhat. Často naráželi na to, že si žáci – a nejenom oni – možnost vlastního ovlivnění vůbec nepřipouštěli.

Autoři popisují příklady dezinformací v historii, věnují se tématu propagandy nebo fenoménu sociálních bublin. Tipy a triky, jak vyvrátit fake news, jimž podlehnou ti nejbližší lidé, obsahuje kapitola "Jak přesvědčit babičku, že jí ilumináti nekradou důchod."

K tomu, aby dezinformace dopadla na úrodnou půdu, je podle autorů knihy nutné, aby byla uvěřitelná a zakládala se částečně na věrohodných informacích. Dalším faktorem rozhodujícím o uvěřitelnosti dezinformace je přizpůsobení kulturnímu kontextu. "Pokud ve Francii obviníme osobu z pálení bible, bude to mít menší dopad, než kdybychom v Pákistánu někoho obvinili z pálení koránu," vysvětlili autoři. Posledním důležitým předpokladem je, aby se k publiku dezinformace dostala více kanály.

Reklama

Výběr článků

Načítám