Hlavní obsah

Číhošťský zázrak komunisty popudil. Farář Josef Toufar zaplatil záhadu životem

Novinky, Lubomír Popovič

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Farář Josef Toufar byl v lednu 1950 obviněn Státní bezpečností ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku, kdy se během jeho kázání několikrát pohnul kříž na oltáři v místním kostele. Po zatčení byl ve Valdické věznici v rámci výslechů krutě mučen a 25. února 1950 umírá v pražském státním sanatoriu.

Foto: Profimedia.cz

Farář Toufar působil koncem 40. let minulého století v Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Článek

Číhošťský zázrak: co se vlastně stalo

O adventní neděli 11. prosince 1949 končil farář Josef Toufar v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie své kázání větou „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte, zde ve svatostánku je náš Spasitel.“ V tu chvíli se prý pohnul několikrát ze strany na stranu půlmetrový kříž na oltáři a „číhošťský zázrak“ byl na světě.

Sám Toufar si ale ničeho nevšiml, stál k oltáři bokem – o události se tak dozvěděl až několik dní poté. Svědků úkazu bylo asi 20 a zpráva se rychle šířila. O Číhošť se začala zajímat katolická církev a na místo se hromadně sjížděli poutníci z celé republiky, místo navštívil například želivský opat Vít Tajovský.

Státní bezpečnost zpočátku zvěstem o události nevěnovala pozornost, to se však s rostoucím zájmem veřejnosti změnilo.

Foto: Profimedia.cz

Nenápadná obec Číhošť je známá především v souvislosti se zázrakem, který se zde odehrál.

Komunisté reagovali zatýkáním

Komunistická moc označila "zázrak" za podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí katolické církve. Toufar byl obviněn, že zázrak zinscenoval, večer 28. ledna byl zatčen a dopraven do Valdic. Případ byl svěřen vyšetřovateli Ladislavu Máchovi, který byl mezi kolegy „proslavený” brutálními postupy.

V dalších dnech a týdnech zatýkání pokračovalo, zatčeni byli Vít Tajovský, číhošťský kostelník František Pártl, bohoslovec Jan Zmrhal, svědek pohybu kříže Václav Pospíšil a další.

Film o faráři Toufarovi, kterého umučili komunisté, uvede ČT

Kultura

Výslechy plné nátlaku a mučení

Při výslechu Toufar odmítl obvinění, že by křížem pohyboval pomocí technického zařízení. To mělo ovšem za následek kruté mučení: nechali faráře vyhladovět, působili na něj psychicky a na řadu přišla i fyzická brutalita. Pracovníci StB ho dlouhé hodiny surově mlátili - na bezbranném Toufarovi se jich střídalo rovnou několik, přesto kněz násilí řadu týdnů odolával.

Až koncem února Toufar pod nátlakem podepsal vykonstruované přiznání o zinscenování „zázraku“ a navíc i o sexuálním zneužívání ministrantů. V 90. letech bylo přiznání znaleckým posudkem zpochybněno, po stylistické stránce text neodpovídá předchozím výpovědím.

Za své brutální výslechové metody byl Mácha stíhán už v roce 1968. Vojenská prokuratura ale tehdy dospěla k závěru, že sice Toufara u výslechu skutečně ztloukl obuškem, ale způsobená zranění nebyla přímou příčinou farářovy smrti. Případ byl tehdy odložen.

Máchu nakonec pravomocně odsoudil až pražský městský soud v roce 1999, když mu udělil dvouletý trest. Za mřížemi však bývalý agent StB kvůli zdravotnímu stavu neskončil a zemřel ve vysokém věku, údajně bez jakýchkoliv výčitek.

Rekonstrukce zázraku měla sloužit propagandě

V noci z 23. na 24. února 1950 byl Josef Toufar ve značně zbědovaném stavu, způsobeném Máchovými vyšetřovacími metodami, dopraven do Číhoště, aby se účastnil „rekonstrukce“. Akce byla filmována a získaný materiál měl posloužit k propagandistickému filmu Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení, který byl na počátku 50. let promítán v kinech v tehdejším Československu za účelem zdiskreditovat nejen Toufara, ale i celou katolickou církev.

Rekonstrukce měla ukázat, jak farář při kázání kříž rozpohyboval pomocí drátkového zařízení maskovaného květinami (jde však o zásadní chybu scénáře; číhošťský zázrak se stal o adventu, kdy květinová výzdoba v kostele podle liturgických předpisů není povolena).

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, který byl důsledkem krutých výslechů, musel být Toufar během rekonstrukce podpírán. Ve filmu byl nakonec použit jen záběr Toufara na kazatelně, dále už musela být jeho postava hraná. Natáčení probíhalo v noci, aby se o něm farníci nedozvěděli.

Foto: Profimedia.cz

Josef Toufar byl kvůli rekonstrukci události dopraven ve zbědovaném stavu z věznice do Číhoště.

Smrt Josefa Toufara překazila komunistům plán

Toufar byl navzdory svému stavu odvezen téže noci zpět do Valdic. 25. února byl převezen do státního sanatoria v Legerově ulici v Praze, kde večer postoupil operaci kvůli zánětu pobřišnice vzniklého v důsledku prasklého žaludečního vředu. Několik hodin po zákroku ve věku 47 let umírá.

O brutálních metodách příslušníků StB svědčí výpověď lékaře Františka Mauera z roku 1968: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych jasná vražda!“

Toufarova předčasná smrt ale komunisty nepotěšila: podle původního scénáře měl předstoupit před soud a popsat tam svou roli v rámci monstrprocesu vykonstruovaného za účelem proticírkevních represí.

Masový hrob: Toufarovo místo posledního odpočinku

Toufarovo vynucené doznání zaplacené životem ovšem představitelům komunistického režimu nestačilo. Těla nepohodlného, ovšem lidmi milovaného a uznávaného kněze se chtěli zbavit tak, aby nebyla možná identifikace jeho hrobu a případný vznik pietního místa.

V Praze vyzvedli ostatky obětí komunismu, měly by tam být i Toufarovy

Domácí

Proto se místem posledního odpočinku faráře stal na dlouhé roky hromadný hrob na hřbitově v Praze-Ďáblicích, kde byl pochován pod falešným jménem Josef Zouhal. Toufarova rodina se pak o smrti kněze dozvídá až po čtyřech letech.

Vyzvednutí a identifikace ostatků Toufara

Zájem o číhošťský zázrak a události následující po Toufarově zatčení, o jeho věznění plné krutých výslechů, jejichž následky nepřežil, vlastně nikdy neustal. Znovu ožil při vyzvednutí ostatků ze společného hrobu na ďáblickém hřbitově v roce 2014 a jejich identifikaci, což byl první krok k Toufarově ohlášenému blahořečení.

Ostatky z hromadného hrobu skutečně patří umučenému knězi Toufarovi, potvrdil výzkum

Domácí

Už první výsledky zkoumání kostry a nálezy zdravotnického materiálu v oblasti pánve nasvědčovaly tomu, že na těle byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha. To naznačovalo shodu s dostupnými informacemi o posledních hodinách pátera Toufara.

Odborníci navíc chtěli pro potvrzení identity porovnat genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily žijících příbuzných a vypočítat genetický model, s jakou pravděpodobností se opravdu jedná o ostatky páterova těla.

A záhadná událost z číhošťského kostela? Tu se dodnes nepovedlo přesvědčivě vysvětlit.

Číhošť: Střed republiky a pietní místo

Ostatky umučeného faráře se do Číhoště vrátily po 65 letech od jeho smrti. V obci můžete navštívit i pamětní expozici: Toufarův pokoj s několika kusy původního nábytku i další místnost, kde si lze prohlédnout fotografie z Toufarova dětství a mládí včetně pobytu na vojně či docházky na gymnázium, kam nastoupil až ve svých šestadvaceti letech.

Kostely v Praze se propojí do kříže. Unikátní projekt připomene kněze Toufara

Kultura

K prolistování je zde kopie vyšetřovacího spisu a pitevní protokol na jméno Josef Zouhal, kde stojí, že kněz zemřel na zánět pobřišnice po prasknutí žaludečního vředu. Vystaveno je také Toufarovo vysvědčení nebo faktura za převezení „neznámého muže“ do společného hrobu v Ďáblicích.

Číhošť má ale další zajímavost, na palouku za obcí najdete kamenný památník označující střed republiky, jehož zeměpisné souřadnice jsou: 49°44′38″ s. š. , 15°20′19″ v. d. Jde o těžiště plochy vymezené státní hranicí, přičemž není brán v úvahu rozdíl nadmořských výšek.

Do středu Česka nejen za farářem Toufarem

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám