Hlavní obsah

Většina Čechů se na důchod snaží zajistit včas, tvrdí Rusnok

Právo, zr

Většina Čechů je, co se týče odpovědnosti k zajištění na stáří, zodpovědná. Tvrdí to v rozhovoru pro Právo Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok. Lidi podle něho neodrazuje ani dlouhodobost spoření na penzi.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok.

Článek

Stát zvažuje zdanit příspěvky na životní pojištění u výběrů před šedesátým rokem života. U penzijního připojištění už takové opatření funguje dlouhodobě. Je to podle vás efektivní?

Je pravda, že toto omezení funguje již od začátku systému a předčasných výběrů je relativně málo. Zpravidla k nim sahají lidé jen v nouzi, když potřebují nutně peníze třeba po ztrátě zaměstnání.

Na druhou stranu je také pravdou, že většina lidí si vybírá naspořené peníze formou jednorázového vyrovnání. To znamená, že si nenechávají vyplácet penzi, ale vyberou si peníze najednou po dovršení šedesáti let či při odchodu do důchodu.

Což poněkud odporuje cílům připojištění, zajistit dodatečnou penzi jako doplněk k penězům od státu. Navíc to není efektivní, protože vybrané peníze se zpravidla nijak nezhodnocují, pokud je člověk hned použije k nějakému nákupu.

Takže lze říct, že jsou Češi nezodpovědní?

To si nemyslím. Skutečnost, že více než 4,5 milionu občanů má penzijní připojištění, svědčí spíše o jejich zodpovědnosti.

Nesvědčí to spíše o výhodnosti státního příspěvku?

Samozřejmě, že o ten jde také. Ovšem například ve srovnání se stavebním spoření je principem penzijní připojištění dlouhodobost. A ta kupodivu lidi neodrazuje.

To, že si vybírají peníze najednou, spíše odráží fakt, že do připojištění vstupují zpravidla ve vyšším věku a jejich příjmová situace jim nedovoluje spořit takové peníze, aby jim to zajistilo opravdu zajímavou dodatečnou penzi. Takže si naspoří právě tolik, aby bylo zajímavé si ty prostředky jednorázově vybrat a nějak užít.

Ovšem na začátku jejich spoření podle mého názoru zpravidla stojí rozhodnutí spořit si na penzi.

Moje úvaha vychází z prostého faktu, že k největšímu nárůstu penzijně připojištěných došlo v okamžiku, kdy se diskuse o penzijní reformě přenesly z akademických síní do diskusních pořadů a v novinách z ekonomických rubrik na první stránky.

A tento růst trvá, i když už má dnes připojištění více než 70 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Co ale s tím, aby si lidé spořili více?

Za prvé by bylo třeba uvolnit část peněz ze stávajícího průběžného systému ve prospěch spoření, a to tak, že se sníží odvody a lidé si budou moci ještě část peněz přesměrovat na vlastní účet. To je mj. i obsahem návrhů expertního týmu, který věc v letošním roce řešil.

Za prvé by bylo třeba uvolnit část peněz ze stávajícího průběžného systému ve prospěch spoření, a to tak, že se sníží odvody a lidé si budou moci ještě část peněz přesměrovat na vlastní účet. To je mj. i obsahem návrhů expertního týmu, který věc v letošním roce řešil.

Protože ale reforma penzí je věcí, o které se nerozhodne přes noc, tak my sami navrhujeme dlouhodobě změny systému penzijních fondů tak, abychom umožnili zvýšit výnosnost v dlouhodobém horizontu.

Takže učiní připojištění zajímavé i nad úroveň, která maximalizuje státní příspěvek. Minulá vláda konečně dovedla tyto záměry až do paragrafovaného znění, bohužel volby překazily jejich schválení.

Věříme, že se toto téma opět brzy vrátí do hry. Mimochodem, naše představy budoucího fungování systému spoření velice intenzivně předpokládají zapojení pojišťoven do výplaty dávek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám