Článek
Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar TNS pro společnost Kruk, který proběhl v sedmi evropských zemích (Česká republika, Polsko, Slovensko, Německo, Itálie, Rumunsko a Španělsko).
Dvě třetiny Evropanů se ke své finanční situaci vyjadřují kriticky. Každému čtvrtému obyvateli zkoumaných evropských zemí na konci měsíce nic nezbude a jen tak tak vyjde se svými příjmy. Další dvě pětiny Evropanů sice s penězi vyjdou, ovšem neplánovaný výdaj je dokáže zaskočit a způsobit jim nemalý problém.
Pouze třem z deseti respondentů zbývají po zaplacení nezbytných každodenních výdajů peníze, které si mohou dát stranou a spořit je. O peníze se nemusí obávat jen šest ze sta dotazovaných Evropanů.
V Česku jsou na tom nejhůře prodavači
Oproti zaměstnancům v oboru IT a příslušníkům uniformovaných sborů, kteří v České republice hodnotí svoji finanční situaci nejlépe, zaměstnanci ze sektoru prodeje a služeb podle svých slov se svým příjmem vycházejí nejhůře.
Na evropské úrovni se vnímání vlastní finanční situace v jednotlivých odvětvích velmi liší. Nejlépe svoji finanční situaci hodnotí lidé pracující v oboru IT a finančních služeb, kteří v 46 procentech (resp. 42 procentech) případů považují svou finanční situaci za dobrou nebo velmi dobrou. Se svými financemi jsou nejspokojenější pracující v IT sektoru ve Španělsku (61 procent lidí).
V oboru služeb a dopravy a logistiky je v rámci Evropy spokojených pouze 30 procent oslovených.
Úspory jen na tři měsíce
Každý druhý Evropan má podle průzkumu úspory maximálně do výše tří měsíčních platů, přičemž pětina jen ve výši maximálně jednoho měsíčního příjmu.
„Zejména ve východní Evropě mají lidé často k dispozici mnohem méně rezervních prostředků, 65 procent zaměstnanců v sektoru služeb v České republice a 64 procent, resp. 63 procent, zaměstnanců v obchodu v Rumunsku a Slovensku mají úspory nepřesahující příjem za tři měsíce,“ doplnila Markéta Kolářová ze společnosti Kruk.
V průměru tři pětiny dotazovaných Evropanů vidí finanční zabezpečení do budoucna jako jednu ze svých priorit. „V České republice na svoji budoucí finanční jistotu myslí především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb (shodně 65 procent respondentů), ovšem řídit se dlouhodobým plánem úspor k zajištění této finanční jistoty, si mohou dovolit zejména respondenti z oblasti finančnictví a IT (68 procent, resp. 65 procent),“ dodala Kolářová.
