Článek
Podle něj by si lidé s platem jen o něco vyšším než 30.000 korun po přesměrování části odvodů do fondů dostatečně na důchod nenašetřili. Samek to uvedl v Senátu na semináři o důchodové reformě.
Loni dosáhla průměrná mzda v Česku podle statistického úřadu 23 951 korun. Její 1,5 násobek tedy činí zhruba 36 000 korun.
Odbory s vládním návrhem nesouhlasí
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), jejímž je Samek odborníkem, navrhovanou podobu důchodové reformy kritizuje. Podle záměru kabinetu by se lidé mohli do svých 35 let rozhodnout, jestli odvody budou posílat jen do státního systému či jestli jejich část přesunou na vlastní účet a budou si na penzi šetřit. Důchod od státu by pak byl nižší. Vláda podle Samka cílí na špatnou generaci. Lidé by se o penzi neměli rozhodovat do 35 let, ale už ve dvaceti, míní.
Nyní se odvádí do státního systému 28 procent. Podle návrhu by se tři procenta mohla přesměrovat. K nim by si ale lidé museli do spoření na důchod doložit ještě částku, která by odpovídala dvěma procentům. Podle Samka má tento soukromý důchodový pilíř ale smysl jen tehdy, pokud se do něj vkládá aspoň šest procent z příjmu. Odvolal se na propočty OECD, která prý doporučuje spořit mezi šesti a 12 procenty.
Drahé fondy
"Z malých vstupů (spořených částek) nikdy vysoké švýcarské důchody mít nebudete - ani vy tady v Česku, ani my na Slovensku," řekl slovenský ekonom Peter Staněk. Ve státním důchodovém systému by podle něj ale v budoucnu peníze na penze nutně chybět nemusely, a to díky růstu mezd a vyšší odvedené částce. "Pokud počítáme ale s tím, že naši lidé budou jen poskoky pro jiné země, tak ano," dodal Staněk.
ČMKOS se staví proti vyvedení části odvodů ze státního důchodového systému. Podle odborů by v něm pak chyběly na penze peníze. Fondy by prý navíc byly drahé a jejich výnosy ne vysoké.
Reforma současného penzijního připojištění
Odboráři i někteří experti místo toho navrhují zreformování nynějšího penzijního připojištění. Podle nich je nefunkční. Lidé by si pak v reformovaných fondech dál dobrovolně šetřili. Mohli by si ukládat tři až devět procent příjmu, stát by jim k tomu přidal jedno až tři procenta, uvedla už dříve ČMKOS. Vzniknout by mělo prý také povinné zaměstnanecké spoření, díky němuž by mohli jít do předčasného důchodu pracovníci v náročných profesích.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) míní, že i když budou změny parametrů důchodového systému jako třeba zvýšení pojistného či důchodového věku bolestivé, státní systém je udržitelný a penze zajistí.
Podle místopředsedy horní parlamentní komory Zdeňka Škromacha (ČSSD) se ve státní soustavě peníze člověku také nezhodnotí. Řekl, že bude složité udržet výši důchodu na 40 procentech hrubé mzdy. "Za odvody si kupujete podíl na koláči, nikoliv částku," dodal.