Hlavní obsah

Nový zákon omezil možnosti živnostníků a podnikatelů při žádosti o úvěr

Novinky, bab

Nový zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od loňského prosince, má podle zákonodárců především ochránit spotřebitele, aby se nevědomky nezadlužili více, než by byli schopni splácet. Může se tedy velmi lehce stát, že někteří zájemci s žádostí o úvěr či hypotéku nepochodí. Problematické to může být například i pro podnikatele či živnostníky.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

„Banky musejí podle nového zákona důsledně prověřit úvěruschopnost klientů a za pochybení budou tvrdě trestány. Tato praxe se dotýká i podnikatelů nebo živnostníků, především pak těch, kteří využívají tzv. daňové paušály,” upozornil Roman Bečička, úvěrový analytik společnosti Broker Trust.

Například u živnostníka, který uplatňuje 60procentní výdajový paušál, může při žádosti o úvěr banka posuzovat příjem jen ze zbylých 40 procent jeho obratu. Taková částka mnohdy nemusí tabulkově na splácení úvěru stačit, byť v reálu nejsou živnostníkovy náklady tak vysoké.

„Banky proto do loňského prosince příjmy této skupiny klientů posuzovaly často alternativně, většinou na základě celkového obratu jejich živnosti, někdy i obratu s.r.o. To se ale nyní mění a institucí, kde mohou podnikatelé své příjmy takovým způsobem prokázat, ubylo. Některé banky tuto možnost totiž vyhodnotily jako rizikovou, a ze své nabídky ji stáhly,” uvedl Bečička.

Banky mají vlastní pravidla

Určité zvýhodnění mají podle Bečičky členové profesních komor. Někdy jsou označováni jako členové vybrané profesní skupiny (popřípadě vybraného svobodného povolání). Obecně jde o povolání typu lékař, advokát, notář, daňový poradce či auditor a jednotlivé finanční instituce mají tyto skupiny jasně vyjmenované.

Některé akceptují alternativní doložení příjmu pouze od členů těchto skupin, jiné, které přijímají alternativní doložení i od klasických OSVČ, mají k členům skupin specifický přístup a akceptují vyšší procento příjmů.

Dalším parametrem, kterým se banky liší, je také výše úvěru, a to jak maximální (například u České spořitelny je to pět miliónů korun), tak minimální (například u Hypoteční banky se jedná o půl miliónu korun). Omezení také platí na maximální výši takto akceptovatelných příjmů (např. 100 tisíc nebo 120 tisíc korun měsíčně).

K posouzení výše akceptovatelného obratu používají banky různé metody, od tabulek Odvětvové klasifikace ekonomický činností (OKEČ) přes klasifikaci ekonomických činností CZ NACE, kterou vydává Český statistický úřad, až po výše uvedené profesní skupiny.

Důležité pro rozhodnutí, zda bude banka akceptovat alternativní doložení příjmu, je také délka podnikání nebo to, že podnikatel nebyl ve ztrátě v daném počtu předchozích let. Některé banky (například Hypoteční banka) nevypočítávají alternativní příjem jako obrat z daňového přiznání, ale obrat na běžných účtech za určité období.

Omezení u hypoték

Všechny banky mají také nastavenou hranici u hypotečních úvěrů ve vztahu k hodnotě nemovitosti, do které jsou ochotné alternativní doložení příjmu akceptovat.

Zatímco žadateli – zaměstnanci, který své příjmy prokazuje tradičně z výplatní pásky, poskytnou banky i úvěr v hodnotě 95 - 90 procent hodnoty nemovitosti, v případě živnostníka to může být jen 50, 70 maximálně 85 procent tzv. LTV.

Reklama

Výběr článků

Načítám