Hlavní obsah

Nesvéprávný mladík kvůli jízdě načerno přišel o osmdesát tisíc

Právo, Jindřich Ginter

Oběťmi dluhů vzniklých z lichvářských půjček, pokut a následných exekucí se stávají i desítky lidí s částečným omezením k právním úkonům, nebo i zcela nesvéprávných.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto.

Článek

Právu to z praxe potvrdili sociální pracovníci na semináři o dluzích a exekucích, který realizovalo poradenské centrum ROSA, pomáhající obětem domácího násilí.

Pacient léčebny jel bez lístku. Opatrovník o pokutě nevěděl. Vzali si 80 tisíc z bytu po matce

Například v kauze, která vyvrcholila letos v létě, dopravní podnik vymáhal spolu s exekutorem po nesvéprávném mladíkovi z psychiatrické léčebny uhrazení jízdy načerno a pokutu. Nakonec musel opatrovník zaplatit, i když částka časem narostla na bezmála osmdesát tisíc korun.

Naštěstí měl nesvéprávný mladík tuto sumu prostřednictvím svého opatrovníka z čeho uhradit – a to z peněz z prodeje bytu po zemřelé matce. V bytě totiž muž nebydlel, neboť střechu nad hlavou má trvale v léčebně.

Fakt, že se opatrovník o pokutě svého svěřence včas nedozví, aby ji mohl uhradit bez penále a obrovských exekučních přirážek, má často, jako v tomto případě, fatální důsledky.

Nesvéprávnost už není uváděna v občance 

Zatím má drtivá většina nesvéprávných tuto skutečnost zaznamenanou v občanském průkazu, stejně jako to bylo u tohoto mladého muže.

Revizor tedy měl dopravní podnik upozornit, na základě zjištění z občanky, že je třeba opatrovníka daného černého pasažéra vyhledat a informovat.

Jenže už bezmála rok platí, že se nově nesvéprávnost povinně nezaznamenává do občanského průkazu. Věřitel tedy pak ani netuší, že by měl a musí o dluhu opatrovníka informovat.

Stačí jen skulinka: limit svéprávnosti

Další dluhovou pastí jsou lichvářské půjčky. Nesvéprávní lidé, kterých u nás pod dohledem opatrovníka žije kolem třiceti tisíc, mají sice „papíry na hlavu“, a tedy třeba smlouva o půjčce je ve svém důsledku neplatná, jenže na to musí opatrovník postiženého u soudu včas poukázat, aby zarazil případnou exekuci. A má to ještě další háček.

„Osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, má v soudním rozhodnutí přesně stanoveno, v jaké míře je schopna sama právní úkony provádět. V praxi soudy často stanoví omezení v podobě horní finanční hranice, například do pěti tisíc korun. Právní úkony učiněné nad tuto částku jsou podle občanského zákoníku neplatné, ať už se o tom věřitel dozví, či nikoli,“ upřesnil Právu prezident Asociace inkasních agentur Vladimír Gazárek.

I hranice pěti tisíc korun, po kterou se mohou mnozí nesvéprávní rozhodovat, však u lichvářských půjček stačí k tomu, aby tyto osoby zcela zničila.

Tyto půjčky jsou totiž na počátku právě v těchto malých částkách do pěti tisíc korun, ale různé právní fígle je během krátké doby dokážou vyšponovat až na závazek kolem čtyřiceti tisíc s tím, že když se neuhradí, přijde nesvéprávný dlužník třeba i o byt.

Z odborného semináře občanského sdružení ROSA vyplynulo, že opatrovníci a sociální pracovníci často nevědí jak postupovat, když jejich svěřenci hrozí exekuce. Ty běží automaticky přes počítače a proces je tak zcela nemilosrdný.

Podle řady advokátů i soudců navíc skutečnost, že se nesvéprávnost už nemusí uvádět v občance, vyloženě nahrává praktikám bílých koňů.

Každopádně před podpisem každé smlouvy by nyní měla každá ze stran raději předložit navíc potvrzení od úřadů, že není zbavena způsobilosti. „Pokud smlouvu uzavře osoba bez způsobilosti, je tento úkon neplatný,“ potvrdil advokát Rostislav Kovář z Poradnaveritele.cz.

Z opatrovníka nejspíš peníze věřitel nedostane. „Opatrovník není ručitel,“ potvrdil Gazárek.

Proč není nesvéprávnost v OP
Povinné uvádění nesvéprávnosti do občanky padlo s tím, jak se vláda snaží o to, aby se v ČR snížila míra nesvéprávných, poté co nás za jejich vysoký počet kritizoval Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Z nového občanského zákoníku platného od ledna 2014 vyplývá, že soudci s psychiatry budou muset detailněji zdůvodňovat a přesněji vymezovat omezení svéprávnosti.
Podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je totiž třeba, aby i lidé s omezením svéprávnosti měli více občanských práv a nevydávaly se nad nimi generální verdikty.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám