Hlavní obsah

Nálada německých firem je nejlepší za tři roky

Nálada německých firem je v září nejlepší za poslední tři roky. Naznačují to nejnovější data zpracovaná německým IFO institutem pro ekonomický výzkum, který na měsíční bázi dotazuje více než 7000 firem od průmyslu, přes stavebnictví až po maloobchodníky.

Nálada německých firem je nejlepší za tři roky

Index IFO v září dosáhl hodnoty 106,8 bodu, což je o desetinu lepší výsledek než v minulém měsíci a údaj převyšující většinový konsenzus ekonomů.

Přestože německá čísla dokázala příjemně překvapit, jedná se v posledních dnech spíše o světlou výjimku. Ostatní výsledky z Evropy totiž v tomto týdnu častokrát končily hluboko za očekáváními.

Například podle čtvrtečních zveřejněných výsledků aktivity ve výrobním sektoru v září výroba v eurozóně sice pokračovala v expanzi, ta byla ale nejslabší od začátku letošního roku.

Podobným útlumem začíná procházet navíc také sektor služeb, který se na HDP podílí z více než dvou třetin. Znepokojení vyvolala i čísla o tempu růstu nových objednávek, která Eurostat zveřejnil ve středu. Jejich objem se totiž v červenci meziměsíčně snižoval o 2,4 procenta, což byl dvojnásobně horší výsledek, než jaké byly původní odhady.

Největšího propadu se dočkaly zejména objednávky ze zahraničí, což je výsledem zpomalující americké ekonomiky. Byl to přitom právě její růst z první poloviny roku, který se stal jedním z hlavních motorů oživení v eurozóně.

Že by mohly nové objednávky (a s nimi i výrobní aktivita) klesat i do dalších měsíců, naznačuje nejen stále se zhoršující situace ve Spojených státech, ale zejména kurz společné evropské měny, která jen od června na páru s dolarem zpevnila o více než 13 procent.

Dluhová krize zatím neodezněla

Zpomalování ekonomického růstu je však pouze jedním problémem, se kterým by se eurozóna mohla do budoucna potýkat. Druhým, a mnohem závažnějším, je situace na dluhopisovém trhu, kde v minulých dnech opět výrazně klesla důvěra v dluhopisy některých členských zemí eurozóny.

Například výnosy z irských státních dluhopisů s desetiletou splatností v pátek dosahují 6,3 procenta a jsou nejvyšší od vzniku eurozóny. Přispěl k tomu nečekaný návrat Irska do recese, když se jeho HDP v druhém čtvrtletí propadlo o 1,2 procenta, společně s výroky irského ministra financí, podle kterého budou muset věřitelé zestátněné banky Anglo Irish Bank „sdílet ztráty“ společně s irskou vládou.

Ta se rozhodla sanovat irský bankovní sektor, díky čemuž by mohl schodek státního rozpočtu dosahovat v tomto roce až 25 procent HDP.

Cena zajištění se proti riziku bankrotu Irska proto v tomto týdnu vystoupala na historické maximum a je skoro dvojnásobná v porovnání s letošním květnem, kdy v Evropě vrcholila dluhová krize. Výrazného růstu se v týdnu dočkala také cena zajištění proti bankrotu Portugalska, která je nyní jen těsně pod květnovými rekordy.

Evropská měna pokračuje v posilování

I přes veškeré problémy, se kterými by se eurozóna do budoucna mohla potýkat, ale evropská měna v tomto týdnu dokázala na páru s dolarem zpevňovat, když se v průběhu pátečního odpoledne prodávala na úrovni 1,34 dolaru za euro.

K tomu však spíše než síla eura přispívá nedůvěra v americký dolar, který je již několik týdnů pod silným prodejním tlakem z důvodu obav, že by americká centrální banka (Fed) mohla již brzy přistoupit k opětovnému rozvolnění měnové politiky.

Tyto obavy Fed v tomto týdnu sama podpořila, když na svém úterním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny na 0,25 procenta. Své rozhodnutí ale doprovodila komentářem, ve kterém uvedla, že tempo růstu spotřebitelských cen neodpovídá jejím představám, a proto je připravena v případě nutnosti dalšími opatřeními podepřít americkou ekonomiku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků