Článek
„Více než polovina populace, která spoří, má produkt bezpečného zhodnocování peněz, naopak 12 procent lidí se odhodlalo využít produkty rizikového zhodnocení svých finančních prostředků, mezi které patří například akcie a dluhopisy, investiční fondy, ostatní cenné papíry,“ sdělil Právu Jiří Nosek z GfK.
Podle průzkumu si téměř tři z pěti lidí spoří nebo mají alespoň nějakou rezervu. Co se týká frekvence spoření, tak více než jedna pětina dotázaných spoří své peníze pravidelně. Průměrná měsíční naspořená částka se pohybuje okolo 3115 korun.
Podle výsledků naopak více než dva z pěti respondentů nespoří, protože jim nezbývají žádné finanční prostředky. Téměř každý desátý v průzkumu uvedl, že nešetří, protože mu to přijde nepotřebné a nedůležité.
Na svěřenské fondy se nevztahuje exekuce
V západních zemích jsou pro zajištění potomků běžně využívány tzv. svěřenské fondy. I v Česku už je možnost spravovat majetek tímto způsobem. Jejich zakládání u nás umožnil až nový občanský zákoník, který vešel v platnost v lednu 2014.
Podle Ireny Purschové z portálu Investujichytře.cz, který se správou svěřenských fondů zabývá, je jejich specifikem to, že je u nich možné nastavit, kdy, kdo a za jakých podmínek peníze z fondu dostane.
Často se využívá například podmínka dosažení určitého věku beneficienta (ten, komu je výplata předem určena), dosažení určitého stupně vzdělání, uzavření manželství apod. To představuje i jistou míru motivace k dosažení výsledků.
Svěřenský fond vzniká notářským zápisem – sepsáním statutu fondu. Protože se jedná o vyčlenění majetku, nevztahuje se na svěřenský fond exekuce ani například dědické řízení. „Tím jsou peníze chráněny pro beneficienta i v případě, že se zakladatel fondu dostane do složité životní situace,“ doplnila Purschová.
