Článek
Na redakci se se svým dotazem obrátil čtenář, který byl jako vzdálený příbuzný při neexistenci jiných dědiců předvolán k notáři k projednání dědictví po zemřelém prastrýci.
„Teprve až notář mě informoval, že když příbuzný zemřel, nebyl nikdo, kdo by mu vypravil pohřeb. Proto obřad zařídil a náklady zaplatil místní obecní úřad.
Překvapilo mě ale, že obec, která pohřeb obstarala bez mého vědomí, teď po mně chce v dědickém řízení úhradu těchto nákladů, přitom jsem neměl možnost ovlivnit výši nákladů pohřbu. Musím tyto náklady obci zaplatit?” zeptal se čtenář.
Postup obce byl v souladu se zákonem o pohřebnictví
„Stanovený postup je standardní a v souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanoví přísně lhůty, ve kterých je nutno se postarat o pohřeb. Proto se může stát, že se nepodaří zjistit příbuzné zemřelého, zejména těch, kteří s ním nejsou v pravidelném kontaktu,” uvedl právník Jan Dubenský.
Pokud se tedy nepodaří včas najít osobu, která by se o pohřeb postarala, přechází tato povinnost na obec, ve které k úmrtí osoby došlo. Ta má poté právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení uplatňovat vůči dědicům zemřelého.
„Zpravidla lze těžko předpokládat, že jde o nějak finančně nadhodnocené náklady, ale máte právo, aby vám byly doloženy. Jako případný dědic si však musíte rozmyslet, zda přijmete dědictví, které může být i předlužené. K tomu slouží soupis majetku; o právu na jeho vyhotovení vás notář seznámí. Pokud je dědictví předlužené a vy byste dědictví přijal, přecházely by na vás dluhy v plném rozsahu,” upozornil Dubenský.
Dodal, že se jedná i o dluhy, které mohou být vyšší než samotné dědictví. Proto můžete v takovém případě dědictví odmítnout a obec pak po vás nemůže v dědickém řízení stanovenou úhradu za náklady pohřbení chtít.