Článek
Obě formy zaměstnání tzv. na dohodu jsou zejména pro studenty výhodné především z pohledu odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Proto je volí i většina zaměstnavatelů.
A jaké jsou podmínky u jednotlivých forem dohod, na co byste se měli připravit?
Dohoda o provedení práce
Zaměstnavatelé nejčastěji nabízejí přivýdělek s uzavřením dohody o provedení práce (DPP). Je to výhodné jak z hlediska pojistných odvodů, tak za určitých podmínek i co se týče zdanění.
Tento typ dohody můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, přičemž u každého z nich můžete odpracovat maximálně 300 hodin ročně.
Brigád je dostatek, zájem ale menší. Firmy přitom nabízejí víc peněz než dříve
Pokud jste u jiného zaměstnavatele nepodepsali prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti (nejčastěji takzvaný růžový formulář), pravděpodobně vám ho nabídne zaměstnavatel, s nímž plánujete DPP uzavřít.
„Pokud ale máte kromě tohoto zaměstnání i jiné, ve kterém jste prohlášení již dříve podepsali, druhé už podepsat nesmíte a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ upozornil daňový poradce Jan Kašpar ze společnosti KODAP.
Pokud jste prohlášení nepodepsali a vaše příjmy činily maximálně 10 tisíc korun za měsíc, bude z příjmu sražena tzv. srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.
„Studenti pracující současně pro více zaměstnavatelů na pracovní dohody v praxi nemusí platit pojistné ani z jedné dohody, pokud je měsíční odměna do limitu, neboť limit se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť,“ doplnila daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Příklad
Student uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 11 tisíc korun měsíčně. Jak bude příjem z této DPP zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář prohlášení?
- Sjednaná odměna přesahuje hranici pro uplatnění srážkové daně, z toho důvodu bude zdaněna zálohovou daní.
- Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a od celkové daně odečíst sraženou zálohovou daň.
- Často se podání daňového přiznání vyplatí, protože může vzniknout vratitelný přeplatek z důvodu uplatnění slev na dani.
Dohoda o pracovní činnosti
Se zaměstnavatelem můžete uzavřít i tzv. dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění je však méně výhodná.
„V případě zdanění platí podobné pravidlo, jako u zdanění příjmů z dohody o provedení práce. Pokud nebylo podepsáno prohlášení a dosáhli jste příjmů v maximální výši částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, tedy 3500 korun za měsíc, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová,“ doplnil Kašpar.
| Příklad |
|---|
| Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti s odměnou 2900 korun měsíčně. Jak bude příjem z této DPČ zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář prohlášení? |
| Sjednaná odměna nepřesahuje hranici pro účast na nemocenské pojištění, tj. 3500 korun, z toho důvodu bude zdaněna srážkovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a sraženou daň započíst na celkovou daň. |
Záleží na pracovní náplni
Ať už si tedy zvolíte jednu či druhou možnost, sražená daň nemusí být konečnou daňovou povinností, protože zákon umožňuje poplatníkovi (brigádníkovi) podat i v této situaci daňové přiznání a snížit daňovou povinnost o odpočty a slevy na dani.
„Doporučujeme požádat po ukončení brigády zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši příjmu a sražené dani (potvrzení o zdanitelných příjmech). Bez tohoto potvrzení nelze daňové přiznání vyplnit a podat,“ upozornil Kašpar.
„Pokud činí hrubá měsíční odměna studenta z dohody o pracovní činnosti např. 30 tisíc korun, tak je na dani z příjmu fyzických osob při podepsaném prohlášení k dani zaplaceno 1595 korun, za tři měsíce tedy 4785 korun. Při brigádě po dobu tří měsíců a odvedené dani z příjmu v souhrnné částce 4785 korun se dostane celá zaplacená částka zpět,“ vypočítala Ivanco.
Podat přiznání odborníci rozhodně doporučují v případě, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 30 840 korun. V takové situaci totiž vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek (například nemá jiný nedoplatek na dani apod.) správcem daně vyplacen.
„V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2022 se totiž uplatní sleva na poplatníka vždy v částce 30 840 korun bez ohledu na počet měsíců výkonu zaměstnání,“ vysvětlila Ivanco.
I srážkovou daň z příjmu je možné podle ní obdržet zpět, pokud součet daňových slev v daňovém přiznání je vyšší než odvedená daň během roku 2022.