Článek
„Ve sledovaném období byly čerpány ve výši 5,6 miliardy korun. V meziročním porovnání se jednalo o výrazné překročení o 53,2 procenta, tj. o dvě miliardy korun, zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek,“ konstatuje v analýze ministerstvo.
Jedním z důvodů je podle úřadu vyšší počet nezaměstnaných, kteří jsou již bez podpory v nezaměstnanosti. Dávky pomoci v hmotné nouzi sice patří mezi položky s menším podílem na celkových sociálních výdajích, ale jejich podíl se zvyšuje.
Nejvíce peněz jde na bydlení
Během ledna až září 2012 meziročně o 24 procent vzrostl balík peněz vydávaný na příspěvek na bydlení. Jen mezi těmito měsíci na něj bylo vynaloženo 4,2 miliardy korun. „Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností,“ dodává v oficiální analýze ministerstvo.
Je za tím ovšem i fakt, že příspěvky na bydlení sociálně nejslabším tečou především do kapes majitelů předražených ubytoven pro chudé v sociálně vyloučených lokalitách.
Majitelé baráků tyto královské peníze očividně neinvestují ani do nejnutnějšího vybavení. Tvrdí, že se stejně hned vše zničí. O byznysu s bídou, kdy se v jednom pokoji tísní i několik rodin, se ví už léta.
O dávkách v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je krajské pobočky Úřadu práce ČR. V hmotné nouzi ovšem není podle ministerstva práce a sociálních věcí „osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.
Podle vládní agentury pro sociální začleňování je ale problém v tom, že ve vyloučených lokalitách, kde bývají dávky v hmotné nouzi jediným zdrojem oficiálních příjmů, jsou lidé hluboce demotivováni, co se týká snahy najít si práci.
Označuje je přímo termínem „demotivovaní pracovníci“, kteří si zkrátka sami aktivně nehledají zaměstnání, protože podle agentury pořád narážejí na překážky.
Ušetřilo se na invalidech
Co se sociální podpory týká, na druhou stranu se státu podařilo ušetřit několik set miliónů korun na invalidech.
Jak už Právo informovalo, změnami klasifikace postižení a z toho vyplývajících menších nároků na invalidní důchod státní úředníci, za pomoci posudkových lékařů, zázračně vyléčili nebo přes noc vylepšili zdravotní stav tisícům tělesně postižených lidí.
A i v celkové bilanci státní kasy, co se sociálních výdajů týká, je to už znát. „Výdaje na invalidní důchody se snížily o 1,7 miliardy korun o 4,8 procenta na 33,7 miliardy,“ konstatovalo po třech čtvrtletích loňského roku ministerstvo práce a sociálních věcí.