Nový Jágr nebo Ledecká? Výchova hvězdy stojí desetitisíce ročně

Možností, ze kterých dnes rodiče mohou pro sportuchtivé potomky vybírat, je celá řada. „Důležité je, aby sport bavil především děti, nejen rodiče. Ti by měli odhadnout možnosti svého potomka a podporovat ho,“ říká Daniela Pavlíčková, trenérka atletické přípravky na pražském Jižním Městě.

Promyšlený výběr sportovní disciplíny může podle expertů ušetřit spoustu peněz. Většina aktivit totiž vyžaduje nákup alespoň základního vybavení. Ceny se přitom výrazně liší sport od sportu. Například nová špičková výstroj malého hokejisty může přijít i na 40 tisíc korun. Také proto je výhodné, aby dítě u sportu vydrželo.

Před zapsáním do oddílu nebo kroužku trenéři rodičům doporučují promluvit si s dítětem o jeho představách a nastavit základní pravidla. Dítě například musí být připraveno chodit na trénink včas a nevynechávat přípravu bez vážného důvodu.

V souvislosti se zimní olympiádou se v Česku upíná pozornost hlavně na sporty, u kterých mají čeští sportovci medailové ambice. Tedy tradičně na lední hokej, ale v posledním desetiletí také na snowboarding, rychlobruslení či biatlon.

Který hokejový fanoušek by nechtěl mít doma malého Jaromíra Jágra? Češi tento sport milují a sami se mu věnují. Hokej v Česku patří spolu s fotbalem, volejbalem a florbalem k nejoblíbenějším sportům mezi dětmi. I přesto, že je finančně hodně náročný. Každá z mnoha součástí výstroje peněženku připraví o stovky až tisíce korun.

„Naštěstí je stále více klubů, které výstroj mladým hokejistům půjčují,“ poukázal aktivní hokejista Ondřej Nosek ze společnosti Zonky na jednu z výhod, které kluby nabízejí malým dětem, aby v nich vzbudily zájem o hokej. Zapůjčením výstroje můžete ušetřit i 10 tisíc korun ročně.

Za novou kompletní výstroj malého hokejisty rodiče zaplatí většinou devět až 20 tisíc korun. Cena brankářské výstroje se pak pohybuje zhruba mezi 25 tisíci a 35 tisíci korunami. Mnoho rodičů ale pořizuje použitou výstroj a poté, co potomek povyroste, ji zase prodají.

Mezi významné položky však patří i platby za soustředění, které ročně vyjdou na tři tisíce až 10 tisíc korun, či příspěvky klubu, které se podle Noska pohybují kolem 3500 korun za rok. V Praze a okolí se platí i tisícikoruna měsíčně. Někde jsou ale příspěvky dotované a rodiče tak ušetří. Nemalé náklady však pro ně vždy představují, stejně jako u jiných sportů, doprava a startovné na turnajích.

Snowboarding je sportem, který v Česku dlouho platil za pouhou zábavu teenagerů. Pohled na něj zásadně změnila Eva Samková, která „na prkně“ v roce 2014 na olympiádě v Soči poprvé vybojovala pro ČR zlato. Od té doby stoupá počet zájemců o tento sport, přestože ani tato aktivita nepatří k těm nejlevnějším. Nové dětské vybavení vyjde na 10 tisíc až 36 tisíc korun.

„Snowboarding vyžaduje hodně specifické vybavení. A s vysokými náklady musí rodiče malých snowboardistů počítat i na samotné tréninky. Vždyť jeden výukový víkend na horách je může přijít i na deset a více tisíc korun,“ upozorňuje Nosek.

Zájem dětí o snowboarding a lyžování se podle expertů v příštích letech opět o něco zvýší hlavně díky fenomenálním výkonům královny letošních zimních olympijských her Ester Ledecké.

Inspiraci mohou mladí sportovci najít i u trojnásobné olympijské vítězky, rychlobruslařky Martiny Sáblíkové. Prohánět se až čtyřicetikilometrovou rychlostí je adrenalinový zážitek, který ale vyžaduje značnou fyzickou kondici a kvalitní vybavení. To nejlevnější se dá pořídit za nějakých 12 tisíc korun.

Biatlon zažívá v posledních letech v Česku velký boom. Jméno Gabriely Koukalové či Veroniky Vítkové znají i děti na základní škole. Kluby jásají, že jim stoupá počet mladých sportovců. Avšak ani tento zimní sport není nejlacinější.

„Stejně jako u ostatních sportů, ke kterým je potřeba specifické vybavení, tak i biatlonové oddíly nabízejí například možnost zapůjčení zbraně. Největší náklady u malých biatlonistů mají rodiče na soustředění, které může vyjít až na dvacet tisíc korun,” podotýká Nosek.

Roční příspěvky, které se platí klubu, podle něj stojí zhruba tři tisíce korun. Zatímco menším dětem kluby pušku a lyže běžně půjčují, rodiče starších dětí musí počítat s tím, že za nové vybavení zaplatí i přes 20 tisíc korun.

Stejně jako u hokeje i u biatlonu platí, že je časově náročný. S tréninky začínají děti nejčastěji ve věku sedm až devět let. Ty mají trénink jedenkrát až dvakrát v týdnu a až třikrát ročně jezdí na víkendová soustředění. Starší děti ve věku 10 až 11 let mají trénink dvakrát týdně po dvou hodinách.

Víkendových soustředění absolvují pak ale už i klidně deset. Biatlonisti ve věku 12 až 13 let mají přibližně 15 víkendových akcí. Starší děti ve věku 14 až 15 let pak mají tři tréninky týdně a na soustředění v různé délce jezdí třeba i dvacetkrát za rok.

Ať už se ale rodiče rozhodnou podpořit svou dceru nebo syna v jakékoli disciplíně, zůstat by pro ně měla především koníčkem. Výjimeční sportovci se nerodí každý den. Na druhou stranu to ale neznamená, že zlatou medaili jednou skutečně nezískají právě oni.