I když cizí úřady třeba na dálku nic nevymohou, při další cestě za hranice to může českému řidiči už i v trestní rovině spočítat náhodná policejní kontrola.

Rychlá platba, nižší pokuta

Hned dvě pokuty z Francie přišly Zbyňkovi V. Radar mu v červenci jednou naměřil na tahu mezi městy Beziers a Pezenas překročení o pět kilometrů v hodině, kdy na devadesátce Francouzi započetli devadesát pět v hodině, a ve druhém případě ve směru Belfort–Montbeliard více dokonce jen o tři kilometry v hodině. Na povolené 110 km/h šoférovi automat po odečtení odchylky napočítal 113 km/h. Vše popsáno bezchybnou úřední češtinou na hlavičkovém papíře francouzské republiky.

Za každý z přestupků je Zbyňkovi účtováno 45 eur, jestliže zaplatí do 46 dnů od zúřadování přestupku, 68 eur do 76 dnů a poté po něm budou chtít 180 eur podle francouzského trestního řádu, jestliže se v celé záležitosti neodvolá.

V minimální výši tak v přepočtu za malé překročení rychlosti zaplatí 1200 korun, v horní hranici pak bezmála pět tisíc korun. Na jedné cestě zmíněný řidič Zbyněk V. „koupil“ hned dva takové přestupky.

Ke každému z dopisů, došlých na trvalé bydliště vedené v české evidenci obyvatel, je přiložen formulář, kde lze požádat o prominutí pokuty.

Tak vypadá formulář, jímž lze do Francie požádat o odpuštění pokuty.

Tak vypadá formulář, jímž lze do Francie požádat o odpuštění pokuty.

FOTO: Jindřich Ginter, Právo

Důvodem může být doložená skutečnost, že v době přestupku bylo auto již prodáno někomu jinému a v evidenci dosud figuroval původní vlastník, či že vůz či registrační značka byly ukradeny. Anebo že bylo auto pronajato či zapůjčeno jiné osobě. Ve formuláři má přitom obeslaný vlastník v případě, že žádá o odpuštění, uvést jméno a bydliště takové osoby.

Víc pokut z Evropy chodí i řidičům za přestupky, jichž se dopustili v autech z půjčovny. Pražský právník Milan F. takový dopis dostal už necelé dva týdny po návratu z dovolené ve Španělsku.

„Pospíchali jsme v noci z výletu. Naměřili nám o necelých dvacet kilometrů víc a vyměřili za to sto eur. S dovětkem, že zaplacení převodem do deseti dnů snižuje pokutu na polovinu. Byly u toho dvě fotky. Španělská policie si podle značky auta dohledala, kdo ho měl v té době půjčené. Tak jsem rychle zaplatil, což každému podobnému hříšníkovi doporučuji,“ řekl Právu Milan.

Jak reálná je vymahatelnost pokut?

Právo zjišťovalo, jaká je reálná vymahatelnost těchto pokut, jestliže se na to český hříšník lidově řečeno vykašle. Podají třeba francouzské úřady formulářovou žalobu na francouzský soud (nebo v jiné zemi EU) a požádají pak české exekutory o postihnutí platu či peněz z účtu? Mohou tak učinit, ale nebude to tak horké.

„Co se týká reálné vymahatelnosti pokut ze zahraničí, žádné statistiky nemáme. Nejde o masovou věc. Obecně platí, že rozhodnutí cizozemského soudu je možné ze zákonem stanovených podmínek vykonat v České republice. Totéž platí i pro rozhodnutí správních orgánů. Záleží pak na konkrétních okolnostech případu, jakým způsobem se tak děje,“ napsala Právu mluvčí Exekutorské komory Kateřina Zoubková.

Jistá obezlička může být v tom, že řidič požádá o prominutí pokuty z důvodu toho, že automobil půjčil jiné osobě, tak jak se mu v přiloženém formuláři nabízí. Jenže to může být kdokoliv. Někdo, kdo je k pobytu registrován na obecním úřadě, a dohnat ho nemohou ani české soudy, kdo má na krku už tolik exekucí, že mu stejně nejde nic zabavit, dokonce to může být i známý, jenž o věci nemá ani ponětí, třeba i pro úřady už obtížně vypátratelný cizinec anebo úplně smyšlená osoba.

Právo požádalo o vyjádření k vymáhání pokut z ciziny a kličkám při vymáhání ministerstvo zahraničních věcí. To odkázalo na ministerstvo dopravy. O tom, kolik pokut ze zemí EU, třeba z Francie, chodí českým řidičům, nemá potuchy.

„Obecně lze říci, že při vymáhání se pravděpodobně uplatní Rámcové rozhodnutí rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

V reakci na úhybné manévry s uvedením jiné osoby, která měla řídit, napsal, že jestliže se úřadům nepodaří doručit pokutu druhé osobě, uvedené vlastníkem vozidla, tak mohou pokutu vymáhat zase po majiteli auta.

„Pokud se osobě uvedené vlastníkem nepodaří doručit či na výzvu nereaguje, vrátí se správní orgán k provozovateli vozidla, jenž objektivně odpovídá za porušení pravidel v silničním provozu,“ dodal Neřold. Jenže v praxi je to pro úřad další komplikace. Francouzské velvyslanectví Právu potvrdilo, že otázky na vymahatelnost postoupilo francouzským policejním a správním orgánům, ale že reakce může trvat déle. Tudíž na vysvětlení čekáme a zveřejníme ho, jakmile bude k dispozici.

Jedno je však jisté: je třeba na pokutu alespoň reagovat čili zkusit odpuštění, ale v žádném případě nedělat mrtvého brouka. Z toho jsou pak nebezpeční kostlivci.

Například francouzské úřady českého přestupkáře třeba k úhradě nedohoní, ale jakmile ho náhodou při další cestě do Francie či jiné země EU odchytí policejní kontrola, může se mu všechno napočítat. Vše bývá zaneseno v databázích a v evropské cizině neváhají zabavit auto do doby, než se pokuty i s přirážkami zaplatí, nebo posadit šoféra za katr.

Odsouzen v Polsku, zatčen ve Francii

Uznávaný motoristický novinář Petr Slováček ze Světa motorů vzpomíná na případ, kdy jistého českého řidiče kamiónu z čista jasna zatkla policie právě ve Francii.

Ukázalo se, že řidič měl před lety nehodu v Polsku s chodkyní. „Podepsal protokol, ženu odvezli do nemocnice. Jenže pak se rozváděl, neměl jasnou adresu, na trvalém bydlišti si nehlídal poštu. Mezitím ho v Polsku natvrdo odsoudili v nepřítomnosti a vydali na něho mezinárodní zatykač,“ popisuje Slováček.

A při jedné z cest do Francie řidiče zastavila namátková policejní kontrola, která nahlédla do evropských databází a řidič šel do vězení.