V důsledku na to doplácí motorista. Buď si doplatí za standardní součástku i desetitisíce korun, byť ani nehodu nezavinil, nebo pak musí o hodně dříve zaplatit výměnu horšího dílu, jenž odejde rychleji než originální díl.

Nové součástky prý auto zhodnotí

„Pojišťovny nutí servisy k montáži dílů od těch nejlevnějších dodavatelů. Originální díly neproplácejí. Strhávají 20–50 % podle stáří vozidla a počtu kilometrů,“ napsal Právu majitel jihlavského autoservisu Vlastimil Dvořák. Není rozhodně jediný, kdo na to poukazuje, jenže do otevřeného křížku s pojišťovnami se nikdo moc pustit nechce.
„To je ale přece logické, že z plnění odečítáme stáří a kilometry, tedy amortizaci,“ vysvětloval Právu mluvčí jedné velké pojišťovny.

„Vy ten díl používáte, opotřebovává se a vy pak díky opravě dostanete do auta úplně novou součástku, čímž se vozidlo zhodnotí. Takže proto odečítáme z pojistného plnění amortizaci,“ dodal mluvčí.

Není podstatné které, protože takto principiálně smýšlejí a jednají v podstatě všechny pojišťovny – dle své tzv. pojistné matematiky. Jenže to je jen jeden úhel pohledu. Právníci nalézají sice podle obdobného principu úplně opačnou logiku a právní argumentaci. Tím, že auto bylo vážně nabouráno a následně se muselo náročně spravovat, se „opravou morálně znehodnotilo“. A to i když bylo opraveno tak, že na první pohled nepoznáte, že se třeba natahovalo.

Morální znehodnocení znamená, že když pak jdete vozidlo například nabídnout do autobazaru, a o dřívější bouračce, byť bylo auto profesionálně opraveno, se kupující dozví, tak to automaticky snižuje výkupní cenu proti původnímu návrhu až o 30 procent. Tím se tedy myslí, že bylo auto nehodou, respektive následnou opravou morálně znehodnoceno, i když se profesionálně opravilo. Nové díly tedy hodnotu vozu nezvýšily, jak při amortizaci argumentují pojišťovny, ale celková oprava ji právě naopak snížila.

Motoristé však o tomto faktoru, respektive právní možnosti příliš nevědí, a tak to ani u pojišťoven a viníků nehod příliš často nenárokují. Jen skřípou zuby nad tím, že i když nehodu nezavinili, museli si kvůli amortizaci doplatit za opravu nemalé sumy nebo se spokojit s těmi nejhoršími součástkami.

„Znehodnocení vozidla provedenou opravou je skutečně možné uplatnit jako regulérní nárok z titulu náhrady škody po škůdci (viníkovi nehody) i z titulu pojištění odpovědnosti po pojišťovně,“ potvrzuje Jan Dvořák, právník odboru kontroly a metodiky z Centra likvidace pojistných událostí u motorových vozidel v pojišťovně Kooperativa.

Záleží na stáří i ujetých kilometrech

Podle něho i v tomto rovněž záleží na stáří vozidla a počtu ujetých km. Podmínkou k tomu, abyste coby poškození motoristé mohli takový finanční nárok na pojišťovnu nebo viníka bouračky vznést, je, že na karoserii musí být nehodou zasažené nosné části. Podle rozsahu tohoto poškození se pak počítá výše tohoto znehodnocení.

„V principu je výše znehodnocení provedenou opravou rovna rozdílu obecných cen před a po opravě. Servisy se často chlubí, jaké mají dokonalé opravárenské technologie a opravují bez znehodnocení. Z praxe ale mohu říci, že v této věci poněkud chybí řád, a i v případném soudním řízení může každý soud rozhodnout jinak,“ připomíná Dvořák.