Zatímco ještě v roce 2007 PÚ opuncoval zlaté šperky o hmotnosti 4439 kilogramů a stříbrné zboží o váze 16 065 kilogramů, loni to bylo už jen 1757 kg zlata a 7609 kg stříbra. U zlata trvá tento pokles nepřetržitě už od roku 1997, kdy úřad opuncoval 7417 kilogramů šperků ze žlutého kovu.

Podle statistik PÚ, které má Právo k dispozici, tento trend pokračuje i letos a na trh se dostává stále méně šperků. Za první pololetí úřad opatřil ochrannou značkou jen 847 kilogramů zlatého zboží, a 3506 kg stříbrného.

„V případě zlata je teď objem puncovaného zboží poloviční než v 80. letech minulého století. Lidé za zlaté šperky nyní neutrácejí. Je to dáno především tím, že výdaje za bydlení, energie, jídlo, benzín či jízdné u většiny rodin polykají stále více jejich příjmů a volných finančních prostředků mají stále méně,“ řekl Právu ředitel odboru puncovní inspekce PÚ Dušan Bouša.

Klesající zájem lidí o šperky potvrzují i zlatníci a prodejci v klenotnictvích. Podle prodavačů v renomovaných zlatnictvích v centru Brna se zlaté šperky v poslední době kupují minimálně. „Výjimku tvoří samozřejmě snubní prsteny i dětské náušnice, které se stále ještě dost dávají novorozeným holčičkám jako dárek do kolíbky,“ řekla Právu jedna z brněnských prodavaček.

Ještě hůře se teď daří klenotnictvím v menších českých a moravských městech. Naopak žně mají i v případě zlatých šperků zastavárny.

Cena žlutého kovu jde stále nahoru

Do statistik prodejů zlata negativně promlouvá klesající počet sňatků, kvůli čemuž padá poptávka po snubních prstenech. Loni bylo v ČR podle Českého statistického úřadu uzavřeno jen 45 tisíc sňatků, nejméně od roku 1918. Například v roce 2000 bylo sezdáno přes 55 tisíc párů.

Vedle klesající koupěschopnosti obyvatel podlamuje poptávku po špercích samotná cena zlata. Ta na světových trzích nepřetržitě roste již téměř třináct let, a s příchodem krize v roce 2008 se tento trend ještě zrychlil. V posledních dnech atakovala cena jedné unce (31,1 gramu) žlutého kovu 1790 dolarů.

Pro srovnání – před patnácti lety, kdy se mimochodem Česká národní banka rozhodla rozprodat zlatý poklad státu, bezmála 56 tun žlutého kovu, se zlato prodávalo za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci.

„Předpokládáme, že cena zlata ještě stoupne v důsledku očekávání rostoucí inflace,“ prohlásil nedávno generální ředitel společnosti Safina Tomáš Plachý.

Boom investic do cihliček slábne

Přestože trh se šperky v Česku pomalu skomírá, prodejcům investičního zlata se u nás kvůli nejisté ekonomické situaci a výkyvům cen akcií dařilo v posledních letech jako nikdy předtím. Lidé, kteří si to mohli dovolit, ho podle obchodníků nakupovali ve velkém.

Safina odhaduje, že loni byly v ČR prodány téměř dvě tuny investičního zlata, přičemž hodnota jednoho kilogramu se pohybuje kolem jednoho miliónu korun.

„Letos však poptávka i po tomto kovu mírně poklesla,“ sdělil Plachý. Češi podle něj začali ve větší míře kupovat investiční zlato po roce 2004, kdy bylo osvobozeno od DPH. „Boom poptávky po investičním zlatě byl zejména v letech 2008 až 2010,“ dodal.

Zájem o investiční zlaté cihličky nyní opadl i podle prodavačů ze zlatnictví. „Investiční zlato či stříbro si kupuje minimum drobných investorů, zvláště po nedávné polské aféře,“ uvedl jeden z nich.

V Polsku totiž začátkem srpna zkrachoval investiční fond Amber Gold, který nabízel investice právě do zlata. Fond sliboval vysoké zhodnocení, jehož měl dosahovat díky obchodům s deriváty. Polské úřady ale mají podezření, že fond fungoval na principu pyramidové hry. Poškozeny jsou desetitisíce lidí.