Reagují tak na články Práva, v nichž jsme s odvoláním na insolvenční poradce a zkušenosti čtenářů upozornili, že věřitelé a exekutorští vykonavatelé často nechtějí režim pětiletého oddlužení a částečné ochrany dlužníka pod kuratelou soudu respektovat. Povinné tlačí do úhrad mimo režim insolvence pod hrozbou zabavení majetku.

Insolvenční zákon stanovuje, že exekuci lze nařídit, ale ne provést.Petra Báčová, Exekutorská komora

„Tato tvrzení považuji za alarmující důsledek zcestného výkladu povinných (dlužníků), kteří neznají principy exekučního řízení a insolvenčního zákona. My naopak oddlužení doporučujeme, jako jeden z možných vhodných způsobů řešení situace povinných,“ tvrdí mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Trestný čin zvýhodnění věřitele

Právu ale další zdroje potvrzují, že někteří věřitelé a exekutoři naopak dělají, co mohou, aby dostali všechny své peníze bez ohledu na bankrot.

Není ani divu. Když se věřitel nepřihlásí do 30 dnů od vyhlášení řízení nad daným člověkem v insolvenčním rejstříku, ostrouhá, a i když to stihne, tak se mu zpět může během pěti let vrátit i jen 30 procent pohledávky.

„Se situací, kdy se některý z věřitelů pokouší vyvíjet na dlužníka tlak, aby ještě před povolením oddlužení svůj závazek uhradil, jsme se již také setkali. Důrazně však před tím varujeme. Mohlo by totiž dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu zvýhodnění věřitele,“ napsala Právu Kristýna Krušinská ze sdružení Remedium specializované na dluhové poradenství.

Podle Exekutorské komory lidé zaměňují pojmy nařízení a provedení exekuce.

„Insolvenční zákon stanovuje, že výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek dlužníka, lze nařídit, nelze jej však provést. Vydání exekučního příkazu není v rozporu s ustanovením insolvenčního zákona, neboť se nejedná o provedení exekuce,“ dodala Báčová.

Věci polepí, blokují a čekají, jak oddlužení dopadne

Exekutoři tedy mohou majetek polepit a blokovat, a to i nad rámec soudem posvěceného splátkového režimu včas přihlášených pohledávek, ale nesmí ho zabavit a dát do dražby.

Podle Exekutorské komory je tento postup v praxi běžný, neboť zajišťuje zájmy věřitele pro případ, že insolvenční řízení o oddlužení daného člověka nakonec skončí jinak než oddlužením. Zkrátka když soud nakonec bankrot i v jeho průběhu smete ze stolu.

„Například pořadí srážek ze mzdy se řídí dnem doručení exekučního příkazu plátci mzdy. Setkáváme se s tím, že povinný dlužník podává několik insolvenčních návrhů, ale vždy neúspěšně. Využívá tohoto instrumentu k blokování kroků exekutora,“ zdůraznila Báčová.

Právu skutečně někteří další specialisté na dluhy potvrdili, že ne jen dlužníci z řad fyzických osob bývají de facto obětí nátlaku, ale na druhou stranu především zadlužení podnikatelé si najímají schopné insolvenční správce, kteří umějí návrh na oddlužení podat tak, že podnikatel zaplatí jen 30 procent z části pohledávek, ale dál užívá požitků ze svého majetku.

Potíž je totiž v tom, že soudy jsou přetížené, a nemají čas ani úředníky, kteří by prověřili skutečnou situaci dlužníka přímo v terénu. Soudci vycházejí především z dokumentace, tedy papírů a daňových přiznání, které se dají optimalizovat.