Článek
IEA předpovídá, že podíl uhlí na výrobě elektrické energie se do roku 2020 sníží na 37 procent z nynějších 41 procent. Klesne spotřeba v Evropě a v USA, pro Čínu předpovídá agentura také pokles. Další růst se ale očekává v Indii a jihovýchodní Asii.
Čína je nyní největším světovým spotřebitelem uhlí, její poptávka ale začíná slábnout kvůli strategii přesměrování ekonomiky na energeticky méně náročné sektory. Státní úřady se také snaží omezit spotřebu uhlí kvůli častému smogu ve velkých čínských městech.
"Zlatý věk uhlí v Číně podle všeho končí," uvedla IEA podle agentury Reuters.
Světová poptávka podle krajního scénáře IEA klesne do konce desetiletí na 5,51 miliardy tun z loňských 5,54 miliardy. Podle umírněnějšího scénáře se však bude zvyšovat ročním tempem 0,8 procenta a dosáhne 5,814 miliardy tun.
Na trhu uhlí přebytek
Na trhu uhlí tak podle IEA zřejmě přetrvá přebytek, který v minulých letech srážel ceny prudce dolů.
"K těmto přebytkům přispívá pokračující tlak břidlicového plynu v USA, důraznější klimatická politika vlád a zejména převis produkčních kapacit spolu se zpomalováním ekonomiky v Číně. Přebytky budou ještě markantnější, pokud v Číně dojde k poptávkovému zlomu," sdělila IEA.
Indie se naopak podle IEA zřejmě stane do konce desetiletí druhým největším spotřebitelem uhlí na světě a předstihne Spojené státy. Indická vláda má ambiciózní plán zajistit plný přístup k elektrické energii téměř čtvrtmiliardě lidí, kteří jej zatím nemají, a hodlá rozvíjet průmysl. "Nové investice do uhlí a další růst jeho spotřeby tak jsou nevyhnutelné," uvedla agentura.
Na straně nabídky IEA očekává, že největším vývozcem uhlí se stane Austrálie. Ta by měla do konce desetiletí nahradit v této pozici Indonésii.