Článek
Pod zemí v Čechách totiž leží nejvíce zlata z celé Evropy. Odhadem minimálně 400 tun, což představuje stamiliardy korun.
O možnost obnovit ve Zlatých Horách na Jesenicku těžbu rud se podle ČTK zajímá například společnost Altenberg. Záměr již odsouhlasilo zastupitelstvo Zlatých Hor a nyní zbývá přesvědčit ekology. Společnost Altenberg podle Olomouckého dne usiluje o otevření dobývacího prostoru v útrobách Příčné hory, kde chce těžit polymetalické rudy s převahou zlata a zinku.
Nejprve by ale areál měl získat statut průzkumného území, jelikož oficiálně ložisko po loňském odpisu neexistuje.
"Hora je prozkoumaná dost. V této chvíli nám ale legislativa neumožňuje nic jiného. Potřebujeme provést průzkumné vrty v hloubce až 350 metrů," řekl šéf firmy Altenberg Petr Brejla. Ze získaných vzorků horniny mohou odborníci zjistit její výtěžnost.
Konec těžby v roce 1970
Zlato v České republice se ani nemusí pracně hledat. Na konferenci Gold v Austrálii v roce 1988 totiž tehdejší československý stát bezprecedentně a k naprostému úžasu světových firem zveřejnil podrobnou studii, kterou sám financoval a v níž se uvádí, kde a kolik zlata se na našem území nachází.
Oficiálně přitom skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V létech 1958-1970 se v ČR vytěžilo 1,1 tuny zlata. Na průzkum čeká asi 70 potenciálních nalezišť.
Evropě se zlato těží ještě ve Švédsku (6,2 tuny za rok), ve Francii a Španělsku.
Stát podle prohlášení vlády z května 1999 v současné době nemá zájem na těžbě zlata ani na dalším průzkumu jeho ložisek. Ministerstvo životního prostředí všem firmám odebralo licence.