Článek
Situace se ale značně liší region od regionu. Například na Rakovnicku farmáři snížení stavu skotu vážně zvažují. V této oblasti Středočeského kraje letos spadlo v průměru o 100 milimetrů srážek méně než jiné roky a výnosy pšenice byly ve srovnání s ostatními místy v kraji téměř poloviční.
Podle ředitele Zemědělského družstva Kněževes Václava Záruby je snížení stavu skotu téměř nevyhnutelné. "Nedostatek krmné pšenice je zásadní. Její ceny letí nahoru a nám se určitě nevyplatí krmit pšenicí potravinářskou," řekl.
Snížit stavy zhruba o 15 procent plánují i farmáři v Ústeckém kraji či na Plzeňsku. "Tento měsíc musíme poslat na jatka 200 kusů skotu, v zimě bychom pro ně neměli dost krmení," potvrdil Právu ředitel zemědělského podniku Agročas Částkov na Tachovsku Miroslav Bečvář. Podle Ladislava Moravce z představenstva Agrární komory Tachov nemusí jít o ojedinělý případ. "V těžké situaci je i řada jiných podniků," řekl.
K redukci zvířat se chystají i v zemědělském družstvu ve Slatině. "Budeme snižovat stavy prasnic zhruba o 150 kusů ze stávajících 350 na 200. Chov hovězího dobytka zůstane ve stejné výši," řekl Právu ředitel Zemědělského družstva vlastníků Slatina Antonín Štech.
Šest stovek za metrák krmiva
"Já nevím, co budu dělat," krčila bezmocně rameny chovatelka prasat Věra Pechová z Přílez na Karlovarsku."Krmné směsi totiž nakupuji, přičemž jejich cena neustále roste. Zatímco vloni nepřesáhly ceny za krmivo pět set korun za metrák, tak letos se blíží k šesti stům. Měsíčně potřebuji 120 metráků krmiva. Když si připočtete všechny ty poplatky za veterináře, elektřinu nebo vodu, tak se máme co ohánět. Je to tak drahé, že zcela vážně uvažuji o tom, že skončím s činností," dodala chovatelka 160 prasat, podle které ale není jednoduchým řešením ani porážka.
"Na jatkách si připočítají takové srážky, že skoro nic za prasata nedostanu a s prodejem prasat lidem je také problém. Když se k nim chcete dostat, musíte s cenou dolů, takže nyní prodávám kilo za třicet šest až třicet osm korun. Je to ode zdi ke zdi. Navíc nejde celé stádo pobít najednou, kdybych se rozhodla skutečně skončit ihned, protože ve stádu jsou také prasnice a selátka," dodala.
Na pastvě co nejdéle
"Něco takového jsme nikdy nezažili. Na jaře jsme museli zaorat 84 procent výměry pšenice, byla velmi nízká úroda trvalých pícnin, konkrétně vojtěšky. Kukuřici jakž takž máme, ale v jadrných krmivech jsme už téměř na nule s pšenicí," stručně charakterizoval situaci v akciové společnosti Bonagro v Blažovicích na Brněnsku zootechnik Jan Vojta, jehož firma s počtem zhruba 1800 kusů skotu a 6500 prasat patří k větším velkochovům.
"Ke snížení stavu dobytka do konce roku určitě dojde. Počítám, že zhruba o deset až patnáct procent. Důvodu je více, ale tím hlavním je skutečně nedostatek krmiv," řekl ředitel Kateřinské zemědělské společnosti v Opavě Josef Šefčík. Firma má v současné době v kravínech zhruba 300 dospělých dojnic.
Ve většině krajů se však zemědělci snaží s nepříznivou situací vyrovnat,.dobytek přikrmují a pasou až do zámrazu. Zemědělci na Vsetínsku se snaží stáda krav udržet co nejdéle na horských pastvinách. Šetří tak seno, kterého mají před nadcházející zimou nedostatek. "Letos jsme kvůli suchu vůbec neměli druhou senoseč. Ze sto čtyřiceti krav musíme třicet kusů porazit. Nemáme pro ně krmivo," uvedl Miroslav Papšík ze společnosti Agrospol Lužná na Vsetínsku.
Ministerstvo nemá už žádné rezervy
Letošní klimatické podmínky se nepříznivě projeví na hospodaření většiny farem. Váhové přírůstky skotu a ovcí jsou nižší než v jiných letech, na farmářských cenách se projevilo vyřazení většího počtu skotu. "Cena býků šla dolů minimálně o korunu a klesla i cena jatečných jalovic," řekla Marie Brodinová z havlíčkobrodské agrární komory. Méně rentabilní bude i prodej mléka.
Ministerstvo zemědělství nepříznivou situaci s krmivy vnímá, ale žádnou zvláštní finanční pomoc zemědělcům nechystá, protože na ni nemá peníze. Letos úřad mimořádně zajistil 1,4 miliardy korun na náhradu škod, které rolníkům vznikly na ozimých plodinách. "Žádné další finanční rezervy již nejsou," sdělil Právu mluvčí MZe Martin Severa.
Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky snižování stavů skotu trvá už delší dobu. Od roku 1990 do letošního 1. dubna snížily ze zhruba 3,5 miliónu kusů na 1,47 miliónu. Počet krav za stejné období klesl z 1,2 miliónu na 590 tisíc.