Článek
„Hudba je jeden z faktorů, který ovlivňuje prostředí, podobně jako například čistota. Takto to judikoval i Evropský soud,“ vysvětlil své rozhodnutí v neprospěch libereckého podnikatele soudce Vladimír Foldyna. „Hudba podmalovává prostředí. I když není nijak vybírána či regulována, tak vytváří prostředí, které je příznivější, než pokud by tam nehrála,“ míní soudce.
Dal tak za pravdu Ochrannému svazu autorskému (OSA), který vybírá poplatky za veřejně provozovanou hudbu a který majitele liberecké samoobsluhy zažaloval.
„Žalovaný měl s námi uzavřít licenční smlouvu na veřejně provozovanou hudbu, to ale neudělal. Používal hudbu neoprávněně a porušil autorská práva,“ řekla právní zástupkyně OSA Petra Macounová.
OSA soudu doručila i několik videozáznamů, které její pracovníci v samoobsluze tajně pořídili. Na záznamech bylo možné rozeznat některé znějící písně, jedna byla například od Stinga, jiná od Michala Tučného.
Hudba spíš škodí, tvrdí advokát
Podnikatel Alexander Kendik se hájí tím, že se žádného obohacení pouštěním rozhlasu nedopouští. „Průzkumy ukazují, že hudbu v prodejnách vnímá jen 40 procent lidí a většina z nich negativně,“ řekl v pondělí u soudu Kendikův právní zástupce Rudolf Vaněk.
„Můj klient také provedl na prodejně pokus. Vloni v červenci z reproduktorů vůbec nic nepouštěl a tržby dosáhly 4 milionů 321 tisíc korun. V červenci roku 2017, kdy hudbu po celý měsíc pouštěl, byly tržby 4 miliony 270 tisíc korun, tedy menší a v podstatě srovnatelné. Nelze tedy tvrdit, že lidé chodí do samoobsluhy nakupovat, protože se jim líbí pouštěná hudba,“ upozornil Vaněk.
Spor s OSA řeší liberecký podnikatel po svém. Žádnou licenci si dodnes nepořídil a hudba z reproduktorů zní v jeho samoobsluze dál. I v pondělí, v den, kdy probíhal soud, tu lidem do nákupů znělo vysílání rozhlasové stanice. Nijak hlasitě, místy dokonce jen těžko rozpoznatelně. Kvůli hluku v obchodě včetně drnčení nákupních vozíků byla kvalita poslechu mizivá.
Podle rozhodnutí libereckého soudu musí ale Alexander Kendik za bezdůvodné obohacení zaplatit zhruba 35 tisíc korun. Podnikatel se proti verdiktu hodlá odvolat, spor se tak přesune k Vrchnímu soudu v Praze.
Navrhují změnu zákona
V souvislosti se sporem je zajímavé, že ve Sněmovně mají nyní poslanci hlasovat o dvou návrzích ANO a SPD, které by placení autorských poplatků za hudbu v restauracích nebo kadeřnictvích zrušily. Návrh ANO chce rušit poplatky právě tam, kde „nepřinášejí ekonomický efekt“. To ale může být sporné, ukazuje soud.
OSA i ministerstvo kultury jsou proti změnám, prý hrozí rozpory s mezinárodním právem. Česko takhle již dříve muselo zrušit výjimku z poplatků pro hudbu pro hotely.
Podle ministerstva kultury se přitom podle současné právní úpravy poplatky platí bez ohledu na to, zda pobízejí zákazníka k útratě, či ne.
„Z autorskoprávního pohledu jde o tzv. sdělování díla veřejnosti. Kritérium hospodářského významu není a nemůže být žádným způsobem významné pro určení, zda na veřejně přístupné provozovně, kde je provozováno rozhlasové nebo televizní vysílání, dochází či nedochází k takovému sdělování,“ uvedlo ministerstvo na dotaz Novinek. Dodalo, že míru hospodářského významu pro provozovatele je možné zohlednit při uzavírání licenčních smluv a s takovým zohledněním sazebníky kolektivních správců (OSA) počítají.