Článek
Z prověřených vzorků neodpovídala pouze čtyři procenta smyslovým požadavkům, jako je chuť, vůně či vzhled, a osm procent nesplňovalo předepsané složení. Ústřední ředitel potravinářské inspekce Jakub Šebesta označil zjištěné procento za nízké, což je podle něj příjemné překvapení.
Inspekce všechny výrobky, které neodpovídaly předepsaným kritériím, zakázala dále uvádět na trh a uložila nápravná opatření, která Šebesta neupřesnil. K sankcím vůči hřešícím výrobcům zatím nepřistoupila. Kontroly ale budou pokračovat. Na řadě jsou trvanlivé salámy a konzervy.
Přímo v obchodech inspektoři zkontrolovali 1162 masných výrobků od 105 různých producentů. Z nich 46 nesplňovalo smyslové požadavky, jako je chuť, vůně, vzhled, soudržnost či barva. Na 156 vzorků pak prověřili v laboratořích. Ve 14 případech složení neodpovídalo předepsaným standardům. Norma určuje kvalitu
Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase si většina výrobců vyhlášku vzala k srdci, jeho úřad věří, že při dalších kontrolách bude procento hříšníků dále klesat. Smyslem vyhlášky bylo zajistit spotřebiteli při nákupu vybraných masných výrobků garantovanou kvalitu po celém území České republiky. MZe chtělo zamezit cenovému podbízení na úkor kvality. Opatření podporovala Potravinářská komora.
Předpis upravuje základní sortiment produktů. Jde například o vídeňské párky, špekáčky, salámy Gothaj a Herkules, lovecký salám, šunkový salám nebo ostravskou klobásu. Norma uvádí seznam základních surovin používaných při výrobě, popis smyslových vlastností a stanovuje i základní fyzikální a chemické parametry pro jednotlivé výrobky.
Podle vyhlášky také není možné označovat výrobky nesplňující předepsané požadavky žádnými odvozeninami či zdrobnělinami, které mohou zákazníky uvést v omyl. Inspekce za klamání spotřebitele považuje například takové názvy neodpovídajících výrobků, jako "vysočinka". Za klamání však podle ní nelze označit zcela odlišný název, třeba "opékáček".