Článek
Investorem nových větrných elektráren u Jindřichovic je společnost Synergion Alfa, která projekt větrného parku Jindřichovice II odkoupila. Jde o sedm věží s elektrárnami Vestas V110, každá z nich by měla mít výkon 2,2 megawattu.
U Jindřichovic už stojí jeden větrný park se čtyřmi věžemi. Podle starostky obce Martiny Majdákové (nez.) s elektrárnami místní problém zatím neměli. „Ten první park je za kopcem a z obce vidět vlastně není. U toho nového jsou z některých míst vidět vrtule,” řekla.
Pro obec jsou elektrárny zdrojem příjmů. První čtyři větrníky přinášejí obci asi 460 tisíc ročně. U nových sedmi zařízení by měla obec dostávat 50 tisíc z každého megawattu, což by při celkovém výkonu přes 15 MW mohlo malé obci přinést statisíce navíc.
Největší český větrný park, který se nachází u obce Kryštofovy Hamry v Krušných horách.
Podle údajů České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) byly ke konci loňského roku v Karlovarském kraji větrné elektrárny o celkovém výkonu 53,3 MW. Větší výkon měly jen v Ústeckém kraji.
Právě Krušné hory jsou pro větrné elektrárny výhodné díky stabilnímu a relativně silnému západnímu proudění, které zde převažuje po většinu roku. Toho využili první investoři do větrných elektráren v kraji už v roce 2006, kdy vyrostly první větrníky u Nového Kostela na Chebsku nebo na Božím Daru. Dosud poslední elektrárna vznikla v kraji v roce 2013 u Aše. Větrníky u Jindřichovic jsou tak první elektrárny po šesti letech.
V Krušných horách stojí také největší český větrný park - je u obce Kryštofovy Hamry v Ústeckém kraji. Stojí tam 21 stožárů s celkovým výkonem 42 megawattů. Fungovat začaly před deseti lety. Provozovatel zatím park rozšiřovat nehodlá.
O nových větrných elektrárnách jednají také třeba Počátky na Pelhřimovsku nebo olomoucké arcibiskupství.
Nevyužitý potenciál
Podle oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Například ve středních Čechách je jediná větrná elektrárna na Kladensku a v Plzeňském kraji funguje jeden větrník u Dožic.
Loni větrné elektrárny vyrobily 609 GWh elektřiny, zatímco jaderné skoro 30 tisíc a uhelné 45 tisíc GWh. I výroba solárních elektráren je asi čtyřnásobná proti větrným.
Větrný park u Jindřichovic na Sokolovsku. Jde o sedm věží s elektrárnami, každá z nich by měla mít výkon 2,2 megawattu.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že větrná energetika v ČR potenciál nevyužívá. „Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit rozhodujících pro příslušná stavební povolení. A tento problém bude zřejmě dlouhodobý, i po zavedení státní podpory ve formě aukcí od roku 2021," řekl Gavor.
Podle některých kritiků větrné elektrárny hyzdí krajinu, další se obávají hluku z vrtulí.
Například největší tuzemská energetika ČEZ investovala do větrných elektráren hlavně v zahraničí, například v Rumunsku či Francii.
Větrné parky ČEZ ve Francii ještě nestojí. Na ilustračním snímku je větrná farma ČEZ v Rumunsku.
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa míní, že velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou je ten, že na Západě se na větrné elektrárny lidé dívají jako na něco, co jim pomůže snížit riziko dopadů klimatických změn.
„Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před 25 lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ‚zemi, kde nefouká‘. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se - s výjimkou Polska - podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let," dodal Chalupa.
