Hlavní obsah

V Česku pracují už i Italové a Španělé

Právo, Jindřich Ginter, Jan Holý

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podnikům v Česku zoufale chybí lidi na práci. Odbyt zboží a služeb na celoevropské úrovni roste, ale nemá je kdo vyrobit, expedovat a vyvézt. Tak firmy loví zaměstnance nejen tradičně z Ukrajiny, ale nově třeba i z Itálie. Ještě před pár lety si tam jezdili Češi vydělat, teď je to i opačně.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Během loňska jsme přivezli několik stovek zahraničních pracovníků z Itálie a Španělska, a to především z regionů s vysokou nezaměstnaností,“ potvrdil Právu šéf personální agentury Adecco ČR Ondřej Wysoglad.

Podle něho se jedná zejména o dělníky do automobilek a o skladníky do logistických společností. Pracovníci z jižní, ale už i západní Evropy tvoří již 40procentní podíl všech zaměstnanců z ciziny, které k nám Adecco doveze.

„Výhodou je kvalifikovanost těchto pracovníků. Itálie a Španělsko mají bohatou průmyslovou tradici. Navíc je jednodušší získávat zaměstnance ze zemí EU. Odpadá vízová povinnost, stačí je pouze nahlásit na úřadu práce. Rovněž doprava z Itálie a Španělska je snadnější než ze zemí východní Evropy,“ vysvětluje Wysoglad.

Šéfové tuzemských podniků se shodují, že než vyřídí papíry například Ukrajincům, stojí je to hodně času, byrokracie, a tím pádem také peněz. Na „dovoz“ Ukrajinců je sice vládní program, ale potřebu podniků neuspokojuje. Firmy zkouší také lidi z Vietnamu či Mongolska. Je to ale daleko.

A tak přichází vhod západní a jižní Evropa. Navíc Italové jsou třeba v Praze jako doma, neboť hlavně v 90. letech zde ti movitější levně nakoupili řadu činžovních domů. To, že firmy musejí hledat za humny, nepřekvapí. I když na některých už i dělnických místech nabízejí téměř 40 tisíc měsíčně, Čechy podle mluvčího Hospodářské komory ČR Miroslava Dira mnohdy stejně neudrží a na směny nepřijdou. Někteří ani nedají řádnou výpověď a jdou prostě ze dne na den dělat jinam.

Zlanař kolegy a zaplatíme ti

„Český trh práce je vyčerpaný. V současnosti už nepracuje jenom ten, kdo nemůže nebo nechce. Někteří zaměstnanci ale neslyší jen na vyšší mzdu. V některých případech vypláceli dělníkům měsíční mzdu přesahující 38 tisíc korun, přesto už na směnu nenastoupili a přešli jinam. Náboráři lákají na náborový příspěvek nejen pro ně, ale i za jejich kolegy, které se je podaří zlanařit, dále na zaměstnanecké benefity, jako jsou třeba 13. mzdy, nebo třeba i to, že nemusí pracovat na směny anebo za prací dojíždět,“ shrnuje Diro.

Podle Hospodářské komory žádné jiné krátkodobé řešení, než otevřít pracovní trh pracovní síle ze zahraničí, není.

Nechybějí jen inženýři a vysoce odborné profese. Chybí základní řemesla. Trhu práce například vůbec nescházejí třeba právníci nebo ekonomové.

„Největší poptávka je po řemeslnících jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po řidičích a kvalifikovaných dělnících elektrických a energetických zařízení a skladnících,“ konstatoval Diro.

Aktuálně je podle HK neobsazeno na 220 tisíc míst. Jen pro srovnání: nezaměstnaných je 280 tisíc. Jenže ti podle všeho dělat nepůjdou. V evidenci úřadů práce jsou dnes nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací. Mezi evidovanými nezaměstnanými tvoří téměř třetinu lidé nad 50 let.

Reklama

Výběr článků

Načítám